Ondřej Neff: Lehká a těžká hádanka
V dětské vzpomínce mám listopad spojený s odpoledním vyučováním. Za okny učebny je už tma. Najednou se cosi zabělá, pak znovu – a je to jasné. Sněží, letí ta zpráva od lavice k lavici. A je po odpoledním vyučování.
Čtěte také
Jak to tak vypadá, až uslyšíte moje povídání, za okny taky budou létat sněhové vločky. Na svatého Martina se sice nedostavily, tak aspoň v druhé půlce listopadu. Taky dobré, taky to můžeme pokládat za známku, že se můžeme vrátit ke starým dobrým časům, kdy na světě byl ještě pořádek a o Vánocích děti sáňkovaly.
Sníh mi udělal škrt přes rozpočet. Zmiňuji se o něm proto, abych dokumentoval, jak mám palec na tepu doby a reaguju na aktuální dění. Původně jsem chtěl rozjímat nad dnešním během věcí. Chodím na pravidelnou procházku s našimi fenkami Gari a Norou. Trasa vede kolem stavby.
To nejdřív přijeli lidé, vykáceli v lese pruh jako pro dálnici. Zasvé vzaly i vzrostlé duby včetně jednoho dvousetletého. Nářky vedené na úřad ochrany přírody se odrazily od betonové zdi. Pak nastala samotná práce. Vykopal se příkop, do něj vloženo potrubí. Ano, potrubí je bohulibé a lidem potřebné zařízení. Zasypáno.
Čtěte také
Uplyne nějaký čas a v místě, kde se do země vložilo potrubí, se kope nový příkop. Vznesen dotaz, proč se kope tam, kde se už kopalo. Odpověď zní, že se zapomnělo na jakýsi kabel. Aha, zapomněli na kabel, sděluji našim fenkám Gari a Noře. Dny plynou. Kabel položen, příkop zahrabán. Dokonce i následky odstraněny, cesta zřízena.
No a vidíte, tam kde se kopalo se už zase kope, pořádná šachta s výdřevou tam vznikla. Úplně stejná šachta tam byla před půl rokem, jsou jako rodné sestry, šachta k šachtě sedá, upravím si dětské úsloví.
Stylově, vždyť jsem vzpomínkou na dětská léta začal. Hodně mi to dětskou hru připomíná, jako na pískovišti. Postavím hrad, zbořím hrad. Postavím, zbořím. Vykopu, zasypu.
Když se takto dostáváme do dětské mentality, pojďme si hrát. Dám vám hádanku. Ta stavba, o které tu mluvím, jestlipak je financována z veřejných peněz, je to tedy podnik v širokém slova smyslu státní či veřejný, nebo je to soukromý podnik a financuje ho firma za svoje vlastní peníze?
Aha, tak promiňte, nechtěl jsem vás urazit příliš lehkými hádankami. Vždyť za veřejné peníze se takhle staví nestaví všude. Proč to tak je a kdo má zájem na tom, aby to tak bylo? Jo tak tohle je naopak moc těžká hádanka a odpověď na ni nezná nikdo.
Autor je vydavatel internetového deníku Neviditelný pes
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
