Ondřej Neff: Kdo nesouhlasí, ať není
Vy, posluchači rozhlasu, máte veliké štěstí. Prostě a jednoduše zapnete nějaké zařízení, rozhlasový přijímač doma na stole nebo v palubní desce auta, dnes už stále častěji v podobě aplikace na mobilu, a posloucháte, co chcete, třeba zrovna tohle moje povídání.
Můžete si být jisti, že se neozve hlášení tohoto obsahu:
Rozhlasová stanice žádá o váš souhlas s použitím vašich osobních údajů a tyto budou zpracovány, uloženy a mohou k nim přistupovat a sdílet je s dodavateli třetích stran a tak dál.
Nemusíte se toho bát, nestane se to. Mimochodem, ukázku textu jsem získal kde? Na webových stránkách moskevského listu Pravda.
Čtěte také
Víceméně stejnou litanii vám nabídne New York Times, jakož i čínská Renmin Ribao. A miliony dalších webových stránek. Nepamatuju, kdy tento mor zasáhl prostor internetu, jen to vím, že dřív to nebývalo a teď to je.
Přitom sdílení dat je princip komunikace na internetu. Něco musí někde vědět, kdo jste a co jste, a musí si do vašeho počítače něco zapsat, aby komunikace byla snazší. Rozdíl je v tom, že od určitého okamžiku někdo vymyslel, že s tím musíte souhlasit.
Raději zpozorněte
Hodně mi to připomíná proslulý román Josepha Hellera Hlava XXII. V jedné epizodě tam zavedl kapitán Black také takový souhlas. Má podobu přísahy věrnosti. Když vojáci chtěli, aby jim finančák vyplatil žold, „museli mu podepsat přísahu věrnosti. Museli je podepisovat, aby si mohli něco koupit v místní vojenské prodejně nebo aby jim italští holiči ostříhali vlasy“, konec citátu z pasáže, která je velmi dlouhá.
Čtěte také
Ano, je za tím tupá vojenská šikana. Co je za souhlasem s užitím osobních dat? Stejný princip. Především je v tom naprostá absence účelnosti. Musíte souhlasit s něčím, co je technicky nezbytné a čemu nemůžete zabránit a ani nemá smysl tomu bránit. Případné manipulaci tím nezabráníte a nemůžete zabránit, jelikož na data do internetu jednou vpuštěná nemáte žádný vliv.
Jako posluchači rozhlasu máte štěstí, že se kvalifikovaný souhlas nemůže v rádiu uplatnit. Ale dá se uvažovat o varování, jako mají filmové vysílací služby: pozor, hrubá slova, násilí, kouření. Před každým vysílaným příspěvkem by se ozvalo píp, příspěvek může zraňovat posluchačstvo věkové skupiny od do postižené zdravotní újmou kategorie od do a sociálním zařazením od do. Říkáte, že je to blbost? Pak ale zpozorněte, protože pak to má silnou naději na uskutečnění.
Autor je vydavatel internetového deníku Neviditelný pes
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
