Jelen: Ten, kdo má válku ukončit, je Putin, ne Ukrajina. Aby se Kyjev vzdal území, je nepřijatelné
Washington se údajně připravil hlavní část mírové dohody s Ruskem a k jejímu uzavření chybí podle Bílého domu už jen souhlas Ukrajiny s postoupením části jejího území. „Zapomíná se pořád na fakt, že ten, kdo má válku ukončit, je Vladimír Putin, nikoliv Ukrajina,“ zdůrazňuje v Osobnosti Plus politický geograf Libor Jelen z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Zvláštní vyslanec USA pro mír Jared Kushner, který je zetěm amerického prezidenta Zrumpa, si v závěru minulého týdne postěžoval, že Ukrajina není ochotna postoupit linii, kterou si vytyčil ruský prezident Putin. „Jared Kushner jedná jménem někoho jiného. On podle mě není úplně samostatnou jednotkou, která by říkala své názory,“ upozorňuje politický geograf.
Čtěte také
Spojené státy mají k válce na Ukrajině rozpoutané Ruskem nestálý přístup, všímá si Jelen. „Nevídáme to často, aby prezident nějaké země během dvou let svého vládnutí měl takhle nekonzistentní přístup k velkým tématům, jako je válka.“
A doplňuje: „Nevylučuji, že za dva měsíce nebo třeba za půl roku to bude zase jinak. Třeba budou zase Spojené státy dodávat Ukrajině Patrioty.“
Hranice se měnily
Americká i ruská strana potvrdily, že se sejdou k trojstranným jednáním ohledně války na Ukrajině. Jared Kushner mluvil o nutnosti kreativního řešení. Podle Jelena se ale jedná víceméně násilné řešení. „Z mého pohledu, ať odborného, tak civilního není přijatelné, kdyby Ukrajina měla dobrovolně odevzdat své území pod nátlakem,“ zdůrazňuje.
Přesto připomíná, že hranice států nejsou historicky stálou jednotkou a státy jako takové, ať už Česká republika nebo Ukrajina, vznikaly v posledních staletích.
Čtěte také
„Hranice se měnily ve 20. století mnohokrát. Máme vždy po velkých válkách, po první světové válce, po druhé světové válce, na konci studené války se měnily hranice, rozpadaly se různé státy. Máme tady situace, které mohou vést k tomu, že hranice se mění,“ vysvětluje politický geograf.
Zvykat bychom si ale na výpady agrese s cílem získat cizí území neměli, věří Jelen.
„Nyní máme v Evropě situaci, už skoro 80 let, kdy žádná válka není a nebyla. Stabilita spočívá v tom, že máme mezinárodní systém, kdy se státy navzájem uznávají. To je ta moderní instituce. Pokud bude toto narušeno, tak to skutečně může vést k většímu chaosu ve světě, i v Evropě. Já bych byl rád, abychom si na tohle nezvykali, abychom dělali všechno proto, že mezinárodní právo má být na prvním místě,“ míní Jelen.
Kushnerova stížnost na to, že Kyjev odmítá přijmout Putinovy požadavky, může podle něj být hrou na americké voliče.
Čtěte také
„Blíží se kongresové volby a je vidět, že možná Donald Trump už neví kudy kam, protože má otevřené dvě války. V jedné se neúčastní, ale je dlouhodobě vyjednavačem, a ve druhé se účastní. Ani z jedné neumí vycouvat, ani ji vyřešit. Tohle může být zkratka, kterou se snaží někoho oblafnout,“ říká Jelen.
Jak informoval server ProPublica, květnovou svatbu Donalda Trumpa juniora na Bahamách měl tajně financoval ruský oligarcha Umar Kremlev, který je napojený přímo na ruského prezidenta Putina.
Podle politického geografa nemusí jít o jediný případ podivných vazeb lidí kolem Trumpa. „Když se podíváme na různé poradce nebo i ministry v Trumpově administrativě, kteří jsou navázaní třeba na ropný průmysl, tak je jasné, že tam je leccos nečistého,“ dodává. .
Poslechněte si celou Osobnost Plus. Ptala se Barbora Tachecí.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
