Ondřej Neff: Hrnek kafe
Nobelovy ceny letos přitahovaly více pozornosti než jindy. Hlavně Nobelova cena za mír. No a vidíte: dostal ji etiopský premiér Abiy Ahmed.
Tedy člověk, který se opravdu zasloužil o mír. Tak přece jenom se ten svět úplně nezbláznil.
Čtěte také
Za fyziku ji získali tři vědci, dva za objev první planety obíhající jinou hvězdu než je naše Slunce. Ten třetí je James Peebles za teoretické práce související se vznikem vesmíru při takzvaném velkém třesku. Byl také jeden z prvních, kdo se zabýval takzvanou temnou hmotou ve vesmíru.
Rozhodně tu nechci mluvit o fyzice. Zaujal mě jeden příměr, slyšel jsem ho tady na vlnách Českého rozhlasu. Povídali tam o profesorovi Peeblesovi a o temné hmotě. Autor povídání použil příměr, abychom pochopili, co to ta temná hmota je.
Pokusím se to zhruba reprodukovat. Představte si, že celý vesmír se svými galaxiemi je hrnek kafe. Uvaříte to kafe, přidáte mléko a úplně nakonec tam hodíte lžičku cukru. Nuže, to co ve vesmíru vidíme my lidé očima a vše, co vidí přístroje, tedy ty hvězdy a galaxie, to je ten cukr v hrnku kafe. Takový je podíl temné hmoty a toho, co ve vesmíru vidíme a co jsme schopni jakýmkoli způsobem vnímat.
Mimo cukr
Samo to sdělení není nové. O temné hmotě se snad – a doufám – učí už děti ve škole. Že obsahuje 80 procent vesmíru. Nebo devadesát. Nebo 99 procent. Ale aspoň mne dopadlo to správné ohromení, když jsem v rádiu slyšel ten příměr s hrnkem kafe. Lžička cukru, to je prostě šílené.
Čtěte také
Přemýšlím o té temné hmotě už dlouho. Je těžké přemýšlet o něčem, o čem vůbec nic nevíme. Jsem ale technooptimista. Skutečné tajemství je takové, o kterém vůbec nevíme, že existuje. Jakmile víme, že existuje, to je zásadní průlom. Pak už je to netajemství. Láká ke kroku dál. Že už bylo všechno objeveno? Nenechte se vysmát.
Ano, na Zemi už nikdo neobjeví žádný nový kontinent, neobjeví ani žádný ostrůvek. Ale ten hrnek kafe, to je nekonečný oceán plný kontinentů k objevení. Není to nic za devaterými horami, za obzorem událostí. Jsme toho součástí, je to v nás, jsme to my.
Nedivil bych se, kdyby odpovědi na základní otázky ležely právě tam. V tom hrnku kafe, mimo cukr. Jaké odpovědi? Například na otázky, co je to život, co je to myšlení, co je to vědomí, co je to individualita duše.
Ale dost možná, že ty odpovědi, až se na ně jednou přijde, přinesou takovou bídu, že si lidé budou říkat: šťastná to doba, kdy se o temné hmotě vědělo jenom, že je to něco jako hrnek kafe bez cukru.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
