Kristina Žantovská: Trestuhodný návrh
Třináctileté děti by měly být za činy neslučitelné se zákonem trestně stíhané, navrhl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Poslouchám diskuse odborníků i výpovědi učitelů, kteří s dětmi mají zkušenosti. Děti jsou nezvladatelné, agresivní, vulgární, radikalizují se na sítích, šikanují se. A pak jsou tu i děti, které spáchají brutální zločin. To už je kardinální problém!
Čtěte také
Ale jsou opravdu za své činy odpovědní jenom oni? Kde je odpovědnost dospělých, tedy pokud opravdu dospělí jsou? Mám o tom často pochybnosti.
Třináctileté dítě je stále ještě dítě, fyzicky a mentálně není „dotvořené“ – příroda potřebuje k dozrání čas, děti nejsou roboti. Přestože dnes děti dospívají rychleji – vlivem mnoha faktorů, ale převážně vnějších – skutečně mentálně zralý je mladistvý až kolem 20–25 let.
Teprve potom si je plně vědom svých činů a jejich důsledků. Umí ovládat své emoce, je schopen empatie atd. Pokud spáchá něco nepřístojného náctiletý člověk, zkouší hranice – svoje, rodičů a celého systému. Zkouší, kam až může jít, aby získal pozornost, po které většinou volá.
Čtěte také
A jsem u jádra věci. Ve všech debatách mi chyběl jeden z hlavních aktérů starostí s dětmi, a tím je rodič. Dítě vychází z rodiny a její vliv na jeho vývoj je zásadní. Když se něco pokazí, měli bychom se ptát – a co rodina? Ano, dnes už problémové děti nutně nevycházejí z nefunkčních nebo ekonomicky slabých rodin. Mnohdy naopak.
Materiální dostatek nic nezaručuje a přemíra digitálních hraček je doslova past – zájem a čas, který rodič s dítětem stráví, rozhoduje, jak se bude dítě chovat, cítit a vycházet s ostatními. Jak a kdy svobodně, a přitom odpovědně dozraje – i to je velmi individuální – a stane se právoplatným členem společnosti.
Čas, čas a čas. A hranice, ne zákazy a tresty. Ty vždycky po průšvihu následují a většinou nic nevyřeší. S dětmi se musí mluvit, vysvětlovat jim, o co nám jde, co a proč považujeme za správné. A vyslechnout si, jak to vidí a jak tomu rozumí oni. Respektovat je, chceme-li, aby oni respektovali nás a společně nastavená pravidla.
Trestní odpovědnost od 13 let je trestuhodný návrh. Odstrašující příklady nefungují, jsou na to studie, zvlášť když dítě ještě není mentálně zralé. A že by nápravná zařízení mohla pomoct mladistvému delikventovi nastartovat lepší život, jak se vyjádřila v jedné diskusi poslankyně za Motoristy sobě Renata Vesecká, si snad může myslet jenom ona.
Kolik takových s kvalifikovanými pracovníky máme? Vždyť nám chybí i dostatek dětských psychologů a psychiatrů, a právě oni by měli stát na začátku práce s problémovými mladistvými. A to i ve školách, kde se první asociální chování často ukáže.
Za třináctileté nezletilé dítě je snad před zákonem zodpovědný rodič. Nebo snad ne?
Autorka je publicistka a divadelní dramaturgyně
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
