Ondřej Neff: Důvod k rozmrzelosti
Sobotní korunovace britského krále Karla III. byla skvělá příležitost k tomu, aby v ní příznivci i odpůrci monarchie našli to svoje. Stačilo se dívat na televizi a podle svého založení jste mohli vykřikovat: vidíte to? Vždyť jsem to vždycky říkal. Je to… a teď už si příznivec dosadí to svoje, jaká že je to tradice stmelující společnost a odpůrce bude provolávat cosi o komedii, která nepatří do 21. století.
Netajím se příslušností k prvnímu táboru a určitě v něm nejsem osamělý. Ostatně i to, jak vnímáme prezidentský úřad, dokazuje, že se nám po monarchii stejská a že v nitru duše bychom si přáli, aby naši státnost zosobňovala konkrétní persóna z masa a krve.
Čtěte také
Posledním korunovaným českým králem byl Ferdinand zvaný Dobrotivý a od té doby leží česká koruna v šupleti. Je to škoda, oproti té pouťově vyhlížející britské je to opravdu důstojný klenot, ale s tím už nic neuděláme.
Takže korunovace, úžasná to podívaná. Všechno klapalo, žádný kiks se neprojevil – přinejmenším ne na televizní obrazovce. Coby někdejší principál divadla, pravda – loutkového, musím pochválit všechny, kdo se na tom představení zúčastnili a tady je třeba zdůraznit, že jeden každý z nich to dělal poprvé v životě.
Všichni to tedy museli dělat z notiček, z nějakého papíru, a i když se konaly nácviky a generálky, my divadelníci víme, že když nastane skutečný forštelunk, podělá se všechno, co se podělat může. Tady, jak se zdá, se nic takového nestalo a dobře tak.
Já bych asi zašvidral
Byla to bezpochyby podívaná, obřad v katedrále i samotný průvod s kočáry, nejdřív s bělouši, podruhé na zpáteční cestě s šedáky. Lidi tam stanovali od čtvrtka, aby urvali místo.
Čtěte také
Teď si představte toho policistu, který přišel domů celý rozjásaný a hlásil: Představ si, mámo, naše jednotka hlídá trasu průvodu. To jako budeš na krají, ptá se máma. No jasně, královský kočár projede metr, nejdýl dva metry ode mě. No tohle, slzí máma dojetím, to ti táto přeju, takovýho trmácení, co si musel ve službě vystát, a teď taková pocta!
No jo, ale pak táta policajt dostal další instrukci a řekli mu, že bude stát průvodu zády a bude střežit dav a že to tak bude po celou délku trasy, vždycky jeden bude koukat směrem do vozovky a druhý směrem do davu a uvidí ksichty a les rukou s napřaženými mobily. Ne aby vás napadlo třeba jen zašvidrat očima, varoval policisty velitel.
Já bych asi zašvidral. Je dobře, že nejsem v britském policejním sboru. Zašvidral bych, bylo by to vidět v televizi a zasloužil bych se o nepěknou kaňku na průběhu slavnosti, kterou sledoval celý svět.
Autor je vydavatel internetového deníku Neviditelný pes
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
