Ondřej Konrád: Stále neuzavřený černobylský účet
Jen do roku 2000 víc než tři sta padesát tisíc úředně přesídlených osob, dodnes uzavřená a zřejmě ještě dlouho neobyvatelná zóna s půdou kontaminovanou izotopy stroncia a cesia, podle všeho navždy mrtvé město Pripjať.
Vyjma relativně menšího počtu obětí jak při samotné explozi reaktoru jaderné elektrárny Černobyl přesně před čtyřiceti roky, tak z řad operátorů a prvních likvidátorů havárie, neinformovaných a tedy bez ochranných prostředků, se odhady celkového počtu zemřelých liší. Ale mělo by asi jít přinejmenším o několik tisícovek. A ovšem možná až o milión radioaktivitou zasažených.
Čtěte také
Že mohla být tato čísla mnohem menší, není pochyb. Ale černobylská katastrofa se vyznačovala neuvěřitelným chaosem, neznalostí a podceňováním reality. A následným zatajováním rozsahu havárie a smrtelného nebezpečí. Tak jako byl výbuch zapříčiněn kombinací stavu reaktoru a arogancí rozhodujících funkcionářů.
Nezapomínejme také, že pod už dvěma železobetonovými sarkofágy probíhá v sutinách elektrárny stále ještě štěpná reakce. Účet za největší jadernou katastrofu je obrovský a skoro jistě neuzavřený. Ani po čtyřech dekádách.
Kremelská košile
Exploze tehdy při technické zkoušce odmrštila masivní víko reaktoru a do atmosféry se doslova vřítila radioaktivita, unikající pak z průrvy ještě asi dva týdny. Aniž by bylo okolí okamžitě evakuováno. A aniž by o vzniklém radioaktivním mraku, putujícím přes západ tehdejšího SSSR nad východní Evropu a Skandinávii byl svět varován.
Čtěte také
Dlouhodobý sovětský zvyk tajit sebemenší malér zůstal i rok po nástupu Michaila Gorbačova do čela komunistického impéria železnou košilí. Doznání, že došlo k výbuchu, přišlo opožděně, když už o něm hovořili západní odborníci. A ještě dlouho si i mnozí Češi říkali, jestli na procházkách a výletech v tehdejších teplých jarních dnech nedostali nějakou dávku.
Šířily se ostatně fámy o výskytu nezvykle vzrostlých hub sezóny 1986 i o různých biologických anomáliích. Sovětská justice pak potrestala pár osob, ale do vyšších kruhů to nesahalo. A někteří možní viníci už byli následky katastrofy stejně po smrti.
Čtěte také
Rozvoj jaderné energetiky ale Černobyl tehdy nezbrzdil, strach vyvolala až havárie v japonské Fukušimě roku 2011, i když bez přímých ztrát na životech, způsobená vlnou tsunami. Což vedlo například v sousedním Německu k ukončení provozu tamních atomových elektráren.
Dnes se ale svět dívá zase na jadernou energetiku střízlivěji, ujišťován experty, že poučení z obou katastrof přinesly podstatné bezpečnostní změny a opakování havárií je vyloučeno.
Pokud pak jde o hrůzný případ Černobylu, leckdo v něm spatřoval jednu z příčin brzkého pádu SSSR. A dodnes ovšem i důvod k naprosté nedůvěře vůči všemu pocházejícímu z Ruska. S čímž těžko polemizovat.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
