Po Černobylu se nenarodilo 400 chlapečků, říká novinář Vašků. Následky havárie dokumentuje už 14 let

Černobyl je plný pomníků. Tento z roku 2006 nesoucí nápis "Těm, kdo zachránili svět" stojí hned před tzv. starým sarkofágem (budova v pozadí), pod nímž je pohřben havarovaný 4. blok
Černobyl je plný pomníků. Tento z roku 2006 nesoucí nápis "Těm, kdo zachránili svět" stojí hned před tzv. starým sarkofágem (budova v pozadí), pod nímž je pohřben havarovaný 4. blok

Je to už 33 let od Černobylu. Od nejzávažnější havárie v historii jaderné energetiky, které se stalo v tehdy ruském (dnes ukrajinském) městě.

Psal se 26. duben 1986, kdy během technické zkoušky abnormálně vzrostl výkon a pak se prudce zvýšil tlak páry v jaderném reaktoru ve 4. bloku elektrárny. V 01:23 moskevského času následovala mohutná exploze, která odhodila víko reaktoru jako krabičku od sirek. Radioaktivní mrak pak obletěl celou severní polokouli.

Fotograf a novinář Václav Vašků se už 14 let (od roku 2005) věnuje vlivům černobylské katastrofy na člověka nebo na přírodu. V Černobylu byl už 13krát. „Když to tam vidíte poprvé, je to jako když se blížíte k oplocenému koncentračnímu táboru,“ popisuje.

„Celou oblast hlídají ozbrojení vojáci a kontrolují každého, kdo se jen přiblíží,“ dodává. Jeho první návštěva byla navíc poznamenána strachem, protože si představoval, jak ho pomalu zabíjí a obklopuje radioaktivita.

33 let po havárii je už místo poznamenané turisty. „Před lety si tam ale troufal málokdo. Jednak to byl drahý výlet, což zůstalo, ale hlavně si každý klepal na čelo, proč tam jedu… Teď je to tam jako u nás na matějské.“

Jak chránilo Československo své občany při havárii Černobylu? Zatajováním a propagandou

02270901.jpeg

Jednou z nejvážnějších havárií v historii mírového využití jaderné energie byla ta v Černobylu, ke které došlo 26. dubna roku 1986. Hrozící důsledky byly zřejmé, ale komunistické Československo se po několik dní tvářilo, že se takřka nic neděje.

Symptomy války

Černobyl se postupem let stal synonymem obrovské katastrofy, na jeho významu se ale odborníci (ani laici) neshodnou. Někteří tvrdí, že důsledky havárie jaderné elektrárny zatím nejsme schopni pořádně posoudit a ještě dlouho nebudeme. Najdou se ale tací, kteří vám budou tvrdit, že až tak o moc nešlo, protože zemřelo „jen“ nějakých 30−50 lidí. Jak je na tom novinář Vašků?

„Pro mne má Černobyl symptomy války. Když se podíváte na první fotky, které tehdy nafotili…, uvidíte vojáky v obrněných transportérech, masivní evakuaci stovek tisíců lidí a nesmírné utrpení. To stejné se vám ukáže na fotkách z válečných konfliktů.“ Domnívá se, že seriózně se o Černobylu bude dát mluvit nejdřív za sto let, a to (možná) i s konečným počtem obětí.

„Někteří lidé třeba dodnes tvrdí, že zemřelo pouhých 31 hasičů, kteří v prvních hodinách po výbuchu vylezli na střechu elektrárny. Taky jsou ale studie, podle kterých by celkových obětí mohl být milion.“

Podle Václava Vašků teď přišel „jeden český lékař s tím, že když srovnával studie o počtu narozených dětí, zjistil, že devět měsíců po Černobylu chybí v populaci asi 400 chlapečků. Ti se nenarodili, protože jsou snad víc náchylní ke škodlivým vlivům v prostředí. Bude toho víc. Tohle je jeden kamínek v černobylské mozaice,“ myslí si.

Šestinohá telata

Novináře téma zaujalo natolik, že za 14 let hovořil s mnoha akademiky, včetně těch ruských. Jeden ukrajinský odborník na mutace mu prý řekl, že si sám pamatuje, jak se pak první dva roky objevovaly i v ruském tisku články s fotkami nově narozených šestinohých telat.

„Mutace jsou mnohem subtilnější, laik je ale nemá šanci vidět. Na jehličnanech třeba tehdy rostly úplně jiné tvary jehliček, vlaštovky tam mají jiná zbarvení, a kdyby se tam rozšířila nějaká agresivní bakterie, tak by díky mutaci těžko odolávala běžným antibiotikům,“ popisuje svá zjištění novinář.   

S havárií v Černobylu operují i lidé, kteří se snaží státy odradit od dalšího používání jádra. „Občas se to vyskytne, ale je to pochopitelné. Stejně jako se obrázek Hirošimy a Nagasaki používá v mírovém boji proti válce. Ale je to nesporně silný argument… S Černobylem se nejsou schopni vypořádat ani na samotné Ukrajině. Když se zeptáte, co s tím chtějí dál dělat, tak nevědí. Dodnes se snaží současný (i budoucí) problém zakrýt, než aby ho řešili.“

S výbuchem v Černobylu to bylo jinak, než jsme si mysleli

Černobyl

Tehdejší průzkum události, která zahalila velkou část Evropy a Ruska radioaktivním oblakem, došel k tomu, že příčinou kolize jednoho ze 4 reaktorů atomové elektrárny byl výbuch páry.

I nově vybudovaný sarkofág má Černobyl pouze zakrýt, kdyby tam náhodou spadly stropy, nebo se po těch letech stavba zřítila. A měla by klesnout i radiace v okolí. „Ale že by stát přišel třeba s variantou srovnání elektrárny se zemí tzv. na zelenou louku? To nikde neuslyšíte, přitom by to bylo podle některých odborníků možné. Důvodem jsou finance, protože by to bylo nesmírně nákladné.“  

Zajímavé je, že se téma sovětské jaderné elektrárny dostává i na stránky nejrůznějších dezinformačních webů a je součástí dezinformační války. „Po roce 1996 se tady objevila velká snaha havárii bagatelizovat, protože se svět bál. Když by veřejnost uvěřila v nebezpečí plynoucí z jádra, musela by své elektrárny zavírat.“

Nedávno prý někde četl „neskutečný blábol“, podle kterého Prorošenkovi vojáci na Donbasu dostali radioaktivní zbraně z Černobylu a vystavil je radiaci. Celé to slouží k tomu, aby se lidi báli, dodává Václav Vašků.  

Víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu Hovory. Ptal se Vladimír Kroc.   

Spustit audio

Související