Mám asi někde v sobě zakódováno, že musím sbírat umění, přiznává nejmladší z rodu Kodlů Jakub
„Umění mám v DNA. Neumím si představit čistou bílou zeď. I když dědeček neměl co jíst, stejně koupil obraz. Takže mám v sobě zakódováno, že mám sbírat umění," říká o odkazu předků Jakub Kodl. Nejmladší z rodiny, která už několik generací obchoduje s uměním a aktuálně připravuje otevření třípodlažní skleněné galerie na Dvořákově nábřeží v Praze.
Čtěte také
„Nová budova je transparentní a bude galerií současného umění, a to ve třech patrech na asi 500 metrech čtverečních,“ popisuje.
Koncem roku bude mít výstavu třeba sklář Martin Janecký. „Je to záměrně naplánováno na zimu, a já už teď vidím to šero na skle, a když se jeho dílo správně nasvítí, myslím, že ho uvidíte až z Letné nebo Pražského hradu.“
A Kodl přidává své přání. „Chtěl bych české současné umění posunout do mezinárodního kontextu. Současní umělci jsou talentovanější než mnozí v zahraniční,“ myslí si.
Je rodinný odkaz štěstí, nebo prokletí? Jaké to je vyrůstat v galerii obklopený uměním? Co přinese výstava Bod nula? A co dostal darem od Jakea Champana? Poslechněte si celé Hovory Petra Šimůnka.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
