Ondřej Konrád: Přihřívání vlastní polévky v dozvuku afghánské exploze

I tentokrát také přední čeští politikové prezidentem počínaje hovořili ve shodě o hrdinství a vyjadřovali soustrast pozůstalým. Ale také připomínali, že je třeba dál bojovat proti terorismu. 

Armáda zpět na Šumavu 

To už ovšem nikoli všichni. Neboť předseda hnutí SPD Tomio Okamura hned zmínil i „protektorát NATO a především USA v Afghánistánu“. A místopředseda Radim Fiala to pak rozvedl v prohlášení, podle kterého sice čeští vojáci padli jako hrdinové, jenomže „při plnění naprosto špatných politických rozhodnutí“ a navíc naše vojáky prý „budeme potřebovat doma“. 

KSČM, jak známo, leží NATO v žaludku jaksi „an sich“, čili samo o sobě. A to odedávna.
Ondřej Konrád

Rozumějme, aby nás bránili před důsledky imigrační a multikulturní politiky Evropské unie. Neboť jak na internetových stránkách hnutí píše místopředseda Fiala, „islámští fanatici nepřijdou z Afghánistánu, ti už šíří úspěšně své učení v západní Evropě“. V tom případě bychom asi měli armádou obsadit přinejmenším hranice s Německem a Rakouskem.    

Kdopak by se Ruska bál? 

Také KSČM přispěchala s připomínkou svého trvalého odporu vůči zahraničním misím mimo mandát Rady Bezpečnosti OSN. Což bylo i předmětem vyjednávání mezi komunisty a hnutím ANO o podpoře druhé Babišovy vlády. KSČM, jak známo, leží NATO v žaludku jaksi „an sich“, čili samo o sobě. A to odedávna. 

Jiří Pospíšil z TOP 09: Vadí mi legitimizace KSČM a personální nestabilita vlády

• Upravit
• Smazat

Výběr ministrů byl podceněn, vládní strany nemají dostatek vhodných kandidátů. Taková je kritika vlády z úst předsedy TOP 09 Jiřího Pospíšila. Ve Dvaceti minutách Radiožurnálu připomíná, že 14 dní po vzniku vlády už druhý ministr rezignoval, což je v české politice unikátní.

Ještě víc pak posledních 19 let, kdy jsme členem aliance. A budeme se v blízké budoucnosti kupříkladu podílet na střežení vzdušného prostoru Pobaltí. Což KSČM chápe jako výraz otevřeného nepřátelství vůči Ruské federaci. Jíž jakoby stále považovala za komunistickou velmoc a říši dobra zároveň. O čemž mají ale občané pobaltských států asi jiné mínění. Vycházející z hluboké zkušenosti. Ostatně i my máme s Ruskem své zkušenosti a za pár týdnů si je budeme mohutně připomínat. 

Že smrt tři mladých mužů při plnění úkolů, připomeňme mírových, byť v nemírových podmínkách, využijí některé politické subjekty k vlastně předvolební propagaci svých postojů, může jistě leckomu připadat nevkusné. Ale překvapivé to není. Jako v případech zmíněných stran nikdy. Jenomže jedna z nich se, byť nepřímo, podílí na vládě.