Ondřej Konrád: Piráti na rozpacích
Uvnitř České pirátské strany se možná uvažovalo o variantě odchodu z vlády. S dostatečným předstihem, aby to těsně před volbami nevypadalo moc vypočítavě. A také s uvěřitelnou záminkou. Kterou jim nakonec poskytl premiér odvoláním předsedy Bartoše z ministerského postu. Ale Piráti na to zjevně nebyli připraveni, reagovali chaoticky. Což je stav, ze kterého se patrně ještě nevymanili.
Čtěte také
A kupříkladu místopředsedkyně Sněmovny Olga Richterová pokračuje v dikci nešťastné tiskové konference ihned po Bartošově pádu, prohlášením, že už není důvod mlčet o propojení ODS s byznysem.
Což leckoho nepříjemně překvapuje, a to z prostinkého důvodu: Tři roky Piráti mlčeli a najednou se rozpovídají. Jako nějaký zhrzený životní partner. Na frak tím dostávají i další vládní strany, pokud údajné nikdy neopuštěné kmotrovství občanských demokratů přehlížejí.
Bez inspirace
Co je podstatné: Pirátská strana potřebuje někoho za Ivana Bartoše, který je s dvouletou přestávkou vedl od roku 2009, a je známou a v podstatě spíš pozitivně vnímanou osobností. A rozhodně není lehce nahraditelný.
Čtěte také
Však se také mnoho lidí nedere do vedení strany, která se teprve rozkoukává v roli „konstruktivní opozice“ vůči vládnímu uskupení, kterého byla ještě před měsícem součástí.
A nemá se kde inspirovat nebo poučit, protože v takové situaci žádný subjekt zatím nebyl. Pokud tedy nepočítá rozpad Věcí veřejných v roce 2012, kdy ale v Nečasově vládě pak ještě rok dožíval odštěpek LIDEM Karolíny Peake.
Volba celého předsednictva, po debaklu v krajských volbách odstoupivšího – což ale neznamená, že se v tom novém někteří dosavadní místopředsedové znovu neobjeví –, je v plánu na závěr první listopadové dekády.
Čtěte také
Zatím se ladí kandidatury na nejvyšší post a padají jména, jako bývalého europoslanec Kolaji, proti kterému ale mimo jiné hovoří, že mandát v květnu neobhájil, zatímco křeslo v Evropském parlamentu držící Markéta Gregorová, by asi bez šance nebyla.
Její spíše levicové názory části strany konvenují. Ale z Bruselu nebo Štrasburku se momentálně oslabená strana nekonsoliduje ideálně.
Hřib, nebo Wagenknecht?
Problematická je i kandidatura bývalého senátora Lukáše Wagenknechta, když ani on mandát neuhájil. Pár dní trvalo, než se o předsednictví přihlásil – po Bartošovi asi vůbec nejznámější Pirát –, Zdeněk Hřib, dřív pražský primátor, nyní na magistrátu náměstek pro dopravu.
Figura tedy s nepominutelnou zkušeností. Hřib, jak pravil, má v úmyslu stranu „vycentrovat“, což je sice termín cyklistických mechaniků, ale zřejmě srozumitelný.
Jenže poté, co Piráti opustili vládní uskupení s tím, že je přece Fiala vyhodil, po nějaké středové politice zřejmě netouží. Líbilo by se jim zůstat po „Jiráskovsku proti všem“. Což je sice odbojně pěkné, jenže z toho nic neplyne – žádná kýžená témata tak prosadit nejdou.
Hřib to ví velmi dobře, ale je otázka, jestli o tom může přesvědčit momentálně rozhárané stranické fórum. Které se zatím ještě nemusí ošívat nad mírně klesajícím číslem volebních preferencí.
To se ale může začít prudčeji snižovat. Jak nevládní Piráti se čtyřmi poslanci zvolna sejdou z očí a tedy i z myslí.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
