Ondřej Konrád: Mayová asi není železná, ale dost houževnatá
Je to jako s tím slavným nerozmotatelným uzlem antického krále Gordia. Akorát zatím ani vidu ani slechu po nějakém Alexandrovi nebo Alexandře s mečem v ruce. A že by někoho tak přímočarého Británie momentálně potřebovala jako sůl.
Jan Jůn: Brexit - nejistota trvá. Mayová se opakuje a sněmovna se bouří
Znělo to jako prasklá gramofonová deska či CD a stále se to opakovalo: „Musíme britskému lidu zajistit brexit.“
Nejen ona, ale i dalších sedmadvacet zemí Unie, jimž v dané chvíli nezbývá než čekat, kterým směrem se operace brexit začne pohybovat. Teď je totiž zamrzlá a předem lze odhadovat bezmála cokoliv: od tvrdého odchodu přes opakované referendum až snad dokonce k rozpadu Spojeného království.
Jak přežít historickou prohru
Schizofrenní situaci vystihují nejlépe fakta: v úterý večer premiérka prohrála v neslýchaném poměru poslaneckých hlasů 432:202 pokus o schválení smlouvy o podmínkách odchodu z Unie, jíž Mayová osobně dojednala. A o 24 hodin později ustála hlasování o nedůvěře vládě vyvolané opozičními labouristy, když ji podrželo mnoho těch reprezentantů její konzervativní strany, kteří naopak smlouvu s EU potopili.
A stejně tak, tedy pro dohodu nikoli, ale pro premiérku ano, hlasovali také zástupci severoirských unionistů, o které se menšinový kabinet Mayové opírá a kteří ovšem svým voličům odpovídají za přijatelné řešení režimu na hranicích s Irskou republikou, v Unii setrvávající, zatímco Mayová se zase cítí vázána referendem.
Jan Jůn: Zdrcující porážka premiérky začátkem konce brexitu?
Ne, nedělejme si iluze. Není to vůbec tak, že brexit v úterý skončil.
Nastoupila do čela vlády ihned po něm a měla upřímnou snahu dostát úkolu, nebo spíš údělu, který za sebou nechal David Cameron a který postupem času začal nabírat stále obrovštějších rozměrů.
I když je otázkou, jestli Mayová disponovala potřebnou vahou a rázností, aby mohla aspoň částečně krotit nejtvrdší konzervativní brexitáře a dosáhla snad také o něco vstřícnější smlouvy s Unií, která ale zase nemohla přistoupit na to, že – ovšem velmi zjednodušeně řečeno – Británie odejde, zbaví se toho, oč nestojí, ale jinak bude dál požívat řady členských výhod.
Co takhle pozdější pápá?
A premiérka stále trvá na splnění touhy většiny z června 2016: před středečním hlasováním znovu dala najevo, že odmítá jak divoký odchod, tak odpískání brexitu. Ale může se dostat z patově ustrnulé situace zase do pohybu, když do finálního zvolání „bye bye EU“ zbývá asi deset týdnů?
V pondělí má sdělit, jak si to představuje. Mayová evidentně věří, že dosáhne aspoň nějakých ústupků jak doma, tak v Bruselu, což je ovšem velmi nejisté, protože především na britské plotně bublá řada vlastních polívčiček tak prudce, až se klepou poklice.
A že by byl někdo ochoten svůj kastrol z ohně odstavit, se zatím nezdá pravděpodobné, takže by to možná chtělo víc času, aby se vášně trochu zchladily. A o možnosti finální datum brexitu 29. března posunout se už také uvnitř Unie mluví. Třeba by se během té doby vynořil onen kýžený Alexandr. A sekl mečem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
