Jan Jůn: Zdrcující porážka premiérky začátkem konce brexitu?

Theresa Mayová
Theresa Mayová
0:00
/
0:00

Ne, nedělejme si iluze. Není to vůbec tak, že brexit v úterý skončil.

Je tomu nyní dokonce zcela naopak a vypadá to, že o brexitu se ještě bude hovořit tak dlouho, až se to všem bude dál stále více zajídat.

Jan Fingerland: Bičování Británie

Brexit

Poslancům, kteří jsou v britském parlamentu zodpovědní za hlasovací disciplínu svých spolustraníků, se říká whip, bič. Tentokrát se zdá, že bičovali spíše své voliče.

Po zdrcující sněmovní porážce svého návrhu dohody o odchodu z Evropské unie, tedy 432 k 202 hlasům, rozsahem nevídané stovku let, se premiérka Mayová hned vyjádřila, že „sněmovna promluvila a vláda bude naslouchat“.

Podle nových vyjádření probrexitářských ministrů, včetně ministra dopravy Graylinga, by chtěla prý jen poněkud opravenou verzi znovu předložit sněmovně a na představení dalšího postupu má čas pouze do pondělka, tedy tři pracovní dny. A „poněkud opravená“ podle nich znamená premiérčin rychlý zájezd do Bruselu a například přeformulování tzv. „irské pojistky“ na „dočasnou“.

Názory se však různí a xenofobičtí ultrabrexitáři ve sněmovně, včetně Reese-Mogga, vůdce skupiny European Research Group, nyní zdůrazňují, že Mayová by se měla „vrátit před Chequers“, tedy „zahodit“ nynější dohodu a začít s unií znovu od začátku vyjednávat.

Východisko z paralýzy

Luboš Palata: Británii jsme z EU vyhnali my Východoevropané

Brexit

Není to samozřejmě tak, že by Velká Británie odcházela z Evropské unie jen kvůli rozšíření na východ. Ale je to zcela určitě jeden z hlavních důvodů.

Vláda by ale takto nestačila nic vyjednat - pokud by vůbec unie vyjednávat chtěla - a nastal by konec března a samovolný katastrofický odchod z unie bez dohody, přesně podle přání brexitářů.

Většina sněmovny je si však zajedno právě v této věci, tedy, že tvrdý odchod je třeba za každou cenu vyloučit ze hry, nejlépe pozměňovacím návrhem toho, co premiérka v pondělí přinese.

Jak příznivci vyjednání menších změn nynějšího formátu premiérčiny „měkké“ dohody v Bruselu, tak i zastánci referenda o dohodě či možnosti setrvání v unii však upozorňují, že do konce března má sněmovna pouze 46 jednacích dní a bude proto nutné změnit zákon o datu odchodu dle článku 50, jak zoufalé podnikatele chlácholil i proevropský ministr financí Hammond. Mayová se změně dosud bránila, ale otázkou je, zda bude pokračovat.

202:432. Největší vládní porážka v historii britské sněmovny

Brexit

Dvě klíčová čísla večerního hlasování britské Sněmovny reprezentantů o dohodě o brexitu. 202 poslanců a poslankyň pro, 432 proti. Jasná porážka dohody vyjednané premiérkou Mayovou a největší vládní porážka v britské sněmovně v historii.

Vše by mohlo změnit vyjádření nedůvěry vládě vůdcem labouristů Jeremym Corbynem. Vzhledem k počtům poslanců však nemá nejmenší naději na většinu a bude tedy muset začít prosazovat další bod závěrů sjezdu strany, tedy podporu onomu „druhému referendu“. A to i přes brexitářské osobní preference, vykukující doposud spoza jeho nerozhodných postojů.

A tak se lidové hlasování - i přes tvrzení premiérky Mayové, že je nutné prosazovat její mírný brexit, coby výsledek referenda minulého - najednou stává stále reálnějším východiskem z nynější paralýzy. Zejména když jej prosazují i zemské vlády Skotska i Walesu.

Jan Jůn

Je tedy opravdu možné, že - jak prohlašují poslanci různých stran ve skupině pro referendum a vůdce liberálních demokratů sir Vince Cable - úterní porážka návrhu premiérky sněmovnou by mohla za nastalé situace nakonec být i počátkem konce brexitu. Je asi ještě příliš brzy na takový závěr, ale vyloučit to opravdu nelze.