Ondřej Konrád: Frajer Musk a nová éra
Když posledního května dopravila první soukromá společnost s lidskou posádku k mezinárodní vesmírné stanici, mohlo se to zdát pozemským pandemickým starostem poněkud vzdálené. Nejen kvůli výšce zhruba čtyř set kilometrů oběžné dráhy ISS.
Šlo ale o mimořádnou událost, vzrušující laické fanoušky i vědeckou veřejnost. Neboť po ukončení finančně obrovsky náročného projektu raketoplánů Space Shuttle roku 2011 (mimochodem od počátku skromnějšího než předcházející Apollo s několika návštěvami Měsíce) byli Američané odkázáni na dopravu svých výzkumníků ruskými vesmírnými transportéry. Nadto poněkud zlověstně anachronického jména Sojuz.
Na procházku po Měsíci
Čtěte také
Což aspoň, jak se zdá, nyní definitivně ukončil vizionář Elon Musk, zakladatel společnosti Space X. Té se za poslední léta pokusů šťastných, ale i neúspěšných dařilo postupně nejrůznějšími způsoby výrazně snižovat náklady na stavby a starty vesmírných raket, které se v budoucnu mají vracet tak, aby mohly být znovu použity. Zásadním mezikrokem k tomu byla právě květnová cesta k mezinárodní stanici, odkud se Robert Behnken a Douglas Hurley v neděli po dvou měsících v kosmickém prostoru bezpečně ocitli zpátky na zemi. Tedy přesněji nejprve na hladině Mexického oceánu a pak na palubě připraveného plavidla.
Oproti časům, kdy američtí kosmonauti dosedali na zem v raketoplánech podobně hladce jako v letadle, se to může zdát coby krok zpět. Ale spíš jde naopak o počátek nové éry, pro níž se spojily síly vynalézavé privátní firmy a vládní agentury NASA, vybavené jedinečnými zkušenostmi, technologií a špičkovým personálem. A do níž ovšem hodlají časem vstoupit i další soukromé společnosti. Přičemž se podnikatelské záměry (Musk například počítá s komerčními lety na Měsíc) snoubí s čistě vědeckými.
Komu čest, tomu čest
Čtěte také
Jestli ona nová éra skutečně nastává, ještě uvidíme. Může se stát, že pro soukromý byznys bude nakonec vesmír příliš velkým soustem. Ale Spojené státy se po letech jistého útlumu do kosmu podle všeho vracejí.
Nejen ostatně nikdy nezrušenými projekty bez lidské posádky: jako v případě minulý týden vypuštěné rakety k Marsu s dalším robotickým vozítkem, vybaveným dokonce malou helikoptérou, která by příští rok měla nad povrchem „rudé planety“ začít intenzivně pátrat po stopách života. Nýbrž i lidskou přítomností.
Vždyť na právě ukončenou misi Crew Dragon už v září naváže další start Muskovy lodě, na níž bude vedle tří amerických také japonský kosmonaut. Svérázný Elon Musk jistě leckoho dráždí. Ale málokdo mu upře, že je to frajer.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Související
-
V roce 2020 by mohly začít komerční lety k Měsíci, odhaduje odborník. SpaceX už má prvního klienta
Ani na druhý pokus se ve čtvrtek nezdařil start rakety Falcon 9. Sestrojila ji soukromá společnost SpaceX. Co znamená Falcon 9 pro dobývání vesmíru?
-
Firma SpaceX vyvíjí systém pro zachycení použitých raketových...
Kromě toho, že vyhořelé stupně rakety Falcon budou moci během klesání manévrovat směrem k nejvhodnějšímu místu pro přistání na moři, vstříc jim vyplují automatické ...
-
NASA a firma SpaceX oznámily vyslání přistávacího modulu typu...
Firma SpaceX se dohodla s americkou vesmírnou agenturou NASA na spolupráci při vyslání speciální bezpilotní verze své kosmické lodi Dragon 2, nazvané Red Dragon, na...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor


Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.