Ondřej Konrád: Frajer Musk a nová éra

Šlo ale o mimořádnou událost, vzrušující laické fanoušky i vědeckou veřejnost. Neboť po ukončení finančně obrovsky náročného projektu raketoplánů Space Shuttle roku 2011 (mimochodem od počátku skromnějšího než předcházející Apollo s několika návštěvami Měsíce) byli Američané odkázáni na dopravu svých výzkumníků ruskými vesmírnými transportéry. Nadto poněkud zlověstně anachronického jména Sojuz.

Na procházku po Měsíci

Čtěte také

Pracovat pro Muska byla ohromná motivace. Za každým krokem je množství práce, ale je to něco opravdu velkého, říká bývalý vývojář SpaceX

Což aspoň, jak se zdá, nyní definitivně ukončil vizionář Elon Musk, zakladatel společnosti Space X. Té se za poslední léta pokusů šťastných, ale i neúspěšných dařilo postupně nejrůznějšími způsoby výrazně snižovat náklady na stavby a starty vesmírných raket, které se v budoucnu mají vracet tak, aby mohly být znovu použity. Zásadním mezikrokem k tomu byla právě květnová cesta k mezinárodní stanici, odkud se Robert Behnken a Douglas Hurley v neděli po dvou měsících v kosmickém prostoru bezpečně ocitli zpátky na zemi. Tedy přesněji nejprve na hladině Mexického oceánu a pak na palubě připraveného plavidla.

Oproti časům, kdy američtí kosmonauti dosedali na zem v raketoplánech podobně hladce jako v letadle, se to může zdát coby krok zpět. Ale spíš jde naopak o počátek nové éry, pro níž se spojily síly vynalézavé privátní firmy a vládní agentury NASA, vybavené jedinečnými zkušenostmi, technologií a špičkovým personálem. A do níž ovšem hodlají časem vstoupit i další soukromé společnosti. Přičemž se podnikatelské záměry (Musk například počítá s komerčními lety na Měsíc) snoubí s čistě vědeckými.

Komu čest, tomu čest

Čtěte také

Lidé na Marsu? Časem k tomu stejně dojde, tipuje vývojář Kroc, který pracoval v NASA i pro Elona Muska

Jestli ona nová éra skutečně nastává, ještě uvidíme. Může se stát, že pro soukromý byznys bude nakonec vesmír příliš velkým soustem. Ale Spojené státy se po letech jistého útlumu do kosmu podle všeho vracejí.

Nejen ostatně nikdy nezrušenými projekty bez lidské posádky: jako v případě minulý týden vypuštěné rakety k Marsu s dalším robotickým vozítkem, vybaveným dokonce malou helikoptérou, která by příští rok měla nad povrchem „rudé planety“ začít intenzivně pátrat po stopách života. Nýbrž i lidskou přítomností.

Ondřej Konrád, komentátor Českého rozhlasu|foto:Věra Luptáková,Český rozhlas

Vždyť na právě ukončenou misi Crew Dragon už v září naváže další start Muskovy lodě, na níž bude vedle tří amerických také japonský kosmonaut. Svérázný Elon Musk jistě leckoho dráždí. Ale málokdo mu upře, že je to frajer.

Autor je komentátor Českého rozhlasu