Ondřej Konrád: Do divadel spíš až bez roušek

2. květen 2020

Kdyby vznikla anketa na téma, co lidem už celé týdny nejvíc chybí, nejspíš by byl výsledek jasný: hospody.

Český národ preferuje restaurační pospolitost všeho druhu. S konzumací alkoholu samozřejmě propojenou. I když třeba jen střídmě, čistě pro uvolnění. Ale zrovna v tomto ohledu to vlastně není tak zlé. Jak vidíme z hloučků u četných okének výčepů a vinárniček. Zvlášť když začalo být tepleji. I do přírody a parků kráčejí občané vybaveni nějakými tekutinami s procenty. Jistě, posezení v lokálu se širokou nabídkou nápojů a jídel to není. Ale kdo v prvních týdnech po zavedení přísných pravidel vysloveně strádal, dneska už si skoro libuje. A snad jsou na dohled i otevřené zahrádky, pravděpodobně s nižší hustotou stolků.

Specifikum živé kultury

Čtěte také

Těžko říct, jak by se v oné anketě projevila absence kulturní – zavřená divadla, kina, koncertní sály nebo kluby. Určitě jsou pro mnohé postradatelnější než restaurace. Ale přece jen docela podstatnou částí populace běžně navštěvované.

A ruku na srdce – záznamy starších divadelních představení nebo i přímé přenosy koncertů bez publika jsou prostě jen náhražkou. Kolektivního vnímání, velmi podstatného. Každý přece ví, že ho ani sebelepší filmová komedie nepobaví v soukromí zdaleka tolik jako ve vyprodaném kině plném spontánních emocí. A u živého umění, divadla a hudby, probíhajících v reálném čase, je to ještě markantnější.

Taháky jak propadáky

Čtěte také

Ale jak se zdá, v předvečer prvního máje oznámená vládní rozvolnění zatím větší šanci na autentické kulturní zážitky neskýtají. A je to trochu podobné, jako když před nedávnem premiér řekl, že už sice můžeme cestovat, ale jenom teoreticky. Protože nás přes hranice stejně nikam nepustí.

Po 11. květnu bychom například mohli do divadla. Ale maximálně sto osob na představení, sedět budou moct vždy jen dva lidé vedle sebe, pak následuje z obou stran prázdné křeslo. A navíc musí být mezi takto zhruba ze dvou třetin obsazenými řadami jedna zcela pustá. Takže to bude i na největších trhácích vypadat jako na úplném propadáku. A diváci budou zpoceně funět do roušek.

Ale ono to nejspíš vůbec nebude. Divadla za takových podmínek těžko otevřou. Krátce před divadelními prázdninami. A když s tím drtivá většina z nich ani nepočítala a soustředila se hlavně na plán zkoušek a vůbec příprav na podzimní sezónu.

Ondřej Konrád, komentátor Českého rozhlasu

Teoreticky se ovšem ještě mohou zatím komická nová pravidla měnit. Ale epidemiologové spíš zůstanou opatrní. A ani se jim nelze divit. Patrně se jim nechtělo otevírat ani větší prodejny – a mimochodem, zatím do nich žádné davy neproudí. I řadoví občané jsou tak trochu opatrní. Takže by se stejně asi moc nehnali za deset dní do divadel a podobně. Jinými slovy, vláda si tohle gesto negesto klidně mohla odpustit.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.