Apolena Rychlíková: Problémy v oblasti duševního zdraví u dětí jsou stále více alarmující, místo podpory hází stát renomovaným organizacím klacky pod nohy
Situace v oblasti duševního zdraví českých dětí je alarmující. Podle pilotního Národního monitoringu, který v říjnu 2023 provedl Národní ústav duševního zdraví ve spolupráci s Českou školní inspekcí, vykazuje 40 procent žáků devátých tříd známky středně těžké až těžké deprese a 30 procent středně těžké až těžké úzkosti. Co to reálně znamená? Že v běžné třídě o dvaceti dětech je přibližně osm žáků s depresivními příznaky a šest s úzkostnými poruchami.
Duševními poruchami (například úzkostmi, ADHD nebo autismem) v Česku podle Svazu zdravotních pojišťoven trpí přibližně 13 procent dětí, tedy každé osmé. Odborníci a odbornice ale varují, že jsou tato čísla podhodnocená a značně konzervativní, i protože Světová zdravotnická organizace upozorňuje, že až pětina všech dětí a dospívajících během života zažije nějakou formu duševního onemocnění.
Čtěte také
Dalším problémem je pak nárůst dětských pacientů v psychiatrické péči. Jen v takové Praze se počet dětských pacientů a pacientek zdvojnásobil a jen v hlavním městě je zhruba osm tisíc dětí v péči psychiatrů, celorepublikově je pak léčeno na 63 tisíc dětí a dospívajících. Zvyšuje se také počet sebevražd mezi dětmi od 10–14 let.
Kdekdo by čekal, že se smutná realita setká s nějakou politickou snahou, že ji bude chtít vláda zkrátka řešit a podpoří všechny možné kvalitní programy, které nabízejí zaběhnuté neziskové organizace. Ale není tomu tak.
Tíživá nejistota a ohrožení péče
Naopak: před časem se ozvalo několik organizací, které se dětem, dospívajícím a jejich duševnímu zdraví věnovaly, že jejich programy budou možná muset skončit. Nedostaly totiž od Ministerstva školství potřebné dotace. Jedná se hned o několik renomovaných organizací jako je Nevypusť duši, Fokus, Magdaléna nebo Locika, bez jejichž pomoci by výše zmíněná čísla byla nejspíše ještě vyšší.
Čtěte také
Společným jmenovatelem všech těchto programů je odborně podložená, dlouhodobá práce v oblasti nespecifické primární prevence – tedy prevence problémů dříve, než se naplno projeví.
Ministerstvo odůvodnilo situaci snížením rozpočtu dotačního programu a nárůstem žadatelů kvůli omezení jiných dotačních titulů. To se však ukázalo jako nepravdivé tvrzení. Ve skutečnosti je totiž podpořených organizací méně – 29 oproti loňským 48. Peněz přitom bylo k dispozici stejně, necelých 29 milionů, a průměrná výše tak vzrostla.
Ministr Bek zadal vlastnímu ministerstvu, ať celou věc ještě jednou prozkoumá. To je samozřejmě dobře, hlavně pokud celá situace dopadne nakonec přehodnocením podpory. I tak ale letošní problém s dotacemi ukazuje křehkost systému, v němž jsou to právě neziskové organizace, které dnes subvencují práci státu a pomáhají chránit zranitelné děti v Česku.
Namísto toho, aby si jejich práce stát vážil a snažil se je maximálně podpořit, dělá pravý opak. Vystavuje je tíživé nejistotě a hlavně: ohrožuje už tak vachrlatý systém podpory a péče o duševní zdraví dětí a dospívajících u nás.
Autorka je šéfredaktorka mediální platformy Page Not Found
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
