Ondřej Konrád: Bude mít vyšehradská kauza pokračování?

Mluvčí hlavy státu oznámil, že momentálně není jiná cesta a ve čtvrtek čili po státním svátku, by měl být nástupce Romana Prymuly do funkce jmenován. Oficiálně stále nepadlo jeho jméno, s největší pravděpodobností ale jde o dosavadního náměstka brněnské Fakultní nemocnice Jana Blatného.

Omezený prostor

Čtěte také

Petr Honzejk: Mrtvých přibývá, není čas na hry. Doufejme, že to pochopí i Zeman

Přičemž premiér si jistě dal pozor, aby tohoto kandidáta neměl prezident proč zpochybnit. A pokud snad Miloš Zeman mohl na chvíli větřit šanci k zásahu do politické scény (někdo si vykládal Prymulovo odmítnutí rezignace coby součást jakési hradní taktiky), na pozadí epidemického celonárodního dramatu je prezidentův manévrovací prostor zúžený na minimum. Jeho loňské vrtošení nad postem ministra kultury se sice mohutně připomínalo.

Ale ani nejzavilejší Zemanovi kritikové si zřejmě neuměli představit, že ve dnech enormních nárustů nakažených a zemřelých bude hlava státu provádět cosi podobného. Jako když vlastně šlo jen o ponižování ČSSD. A ovšem i premiéra. V otravné roli pendlujícího prostředníka mezi Lány a Lidovým domem. Přičemž ho opozice neustále tlačila k podání kompetenční žaloby, v dané chvíli nejspíš stejně nic neřešící.

A tak jako sílící koronavirus omezuje případný prezidentův apetýt sestavit ještě jednu svoji vládu, nemá kvůli nákaze po ruce vlastně nikdo nástroje na nějaký mocenský obrat. Minimálně do doby, než pandemie viditelně opadne. Což bude podle všeho až na jaře, kdy už vyvolávat předčasné volby ztratí smysl. Budou se řešit citelné ztráty a výhledy a i lidé, kterých se pandemie výrazněji nedotkne, si budou chtít především odfouknout. A ne se ihned stát rukojmími volební kampaně a zájmů politických stran. To si s klidem do podzimu odpustí.

Možné konsekvence

Čtěte také

Radko Kubičko: Drtivé vítězství opozice nad vládou ve volbách do Senátu. Jakoby se nechumelilo

Jinou věcí samozřejmě je, jestli kauza nešťastníka Prymuly uvnitř politické scény přece jen cosi nepřivodí. Neboť se dříve či později například asi dozvíme, s kým se konala ona inkriminovaná noční schůzka v ilegálně otevřené vyšehradské restauraci. Navíc kmotrovskými a lobbistickými kruhy dávno oblíbené – vyskytuje se mimo jiné i v románovém politickém thrilleru Zpupnost pražské exprimátorky Krnáčové.

I když třeba zůstane utajeno, kdo ještě s pány Prymulou, Faltýnkem a Havrlantem tehdy rokoval. A o čem. A možná ani přesto nebude muset Andrej Babiš svou letitou pravou ruku Faltýnka nakonec uklidit stranou. Kdyby šlo o někoho jiného, nejspíš by to dávno učinil a sbíral body.

Jinými slovy, krajskými volbami povzbuzená opozice může celý rok do všeobecných voleb dál posilovat. Respektive Babiš slábnout. Což bude ale pozorně sledovat i prezident, stále číhající na svou možná poslední velkou chvíli. Byť by trvala třeba jen pár měsíců. Euforii by to přineslo značnou.

Takže jestli to tentokrát nevyšlo, třeba se tak v květnu červnu ještě nějaká příležitost zamíchat kartami a vynést trumfové eso vynoří. Čemuž by ovšem ve vlastním zájmu měla po zkušenosti z roku 2013 zabránit opozice. A například si nechat zajít chuť vyslovit společně s levicí vládě nedůvěru.

Ondřej Konrád, komentátor Českého rozhlasu|foto:Věra Luptáková,Český rozhlas

Mohlo by se jí to šeredně vymstít. Kdo ví, jestli by tím Babiše dokonce nepolila pohádkovou živou vodou. Následky pandemie totiž mohou proměnit voličské nálady doslova nepředvídatelně. A vyšehradská kauza k tomu třeba už teď přispěla.

Autor je komentátor Českého rozhlasu