Ohlušení hlavonožci
Problematika hluku v mořích a oceánech je obvykle spojována s kytovci. Nová studie však dokazuje, že neméně zranitelní mohou být i hlavonožci jako jsou chobotnice a sépie.
Je prokázáno, že znečištění hlukem vytvářeným lidskou činností vyvolává změny chování u delfínů, velryb a dalších kytovců, kteří zvuk využívají k vnitrodruhové komunikaci. Existuje však podezření, že hluk o nízké frekvenci, který ve velkém rozsahu produkují různá zařízení a doprava u pobřeží, poškozuje i jiné formy mořského života. Například v letech 2001 a 2003 bylo po střelbě z člunů u pobřeží Asturie nalezeno množství mrtvých krakatic. V jejich smyslových orgánech byly nalezeny velké léze a zkoumání vyloučilo jinou příčinu než právě hluk.
Španělští vědci nyní studovali vliv nízkofrekvenčního hluku – podobného tomu, s jakým se setkaly krakatice podél břehů Asturie – u čtyř různých druhů hlavonožců. Dohromady 87 olihní obecných (Loligo vulgaris), sépií obecných (Sepia officinalis), chobotnic pobřežních (Octopus vulgaris) a kalmarů létajících (Illex coindeti) vystavili krátkým zvukům o frekvenci mezi 50 a 400 Hz a poté prozkoumali jejich statocystu. Tato balonovitá struktura vyplněná kapalinou má podobnou funkci jako vestibulární systém obratlovců a hlavonožcům i jiným bezobratlým živočichům pomáhá udržovat rovnováhu a orientovat se v prostoru.
Výsledky studie potvrdily, že statocysta se podílí na vnímání nízkofrekvenčních zvuků. Po expozici došlo k poškození vláskových buněk, které následoval otok nervových vláken a po několika hodinách také vznik velkých lézí. Všichni zkoumaní hlavonožci tedy utrpěli závažné akustické trauma, které by v přirozeném prostředí narušilo jejich schopnost orientovat se, vyhýbat se predátorům, lovit potravu a rozmnožovat se. Jinými slovy, následky traumatu by pravděpodobně nebyly slučitelné se životem. Studie španělských vědců je první, která prokázala, že nízkofrekvenční hluk zraňuje i bezobratlé živočichy. Logicky se nyní nabízejí otázky, jaká další zranění hluk u bezobratlých vyvolává a jestli jeho narůstající úroveň nemůže postihovat celý oceánský ekosystém.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
