Odsunutí problému, říká Nerudová k plánu vlády nezvyšovat důchodový věk. Je to dobře, míní naopak Špidla
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) posunul datum, kdy oznámí podobu důchodové reformy. Zvýšenou věkovou hranici pro odchod do penze ale nakonec nechystá. „Je to odsunutí problému, který vyvstane za další rok či dva. Populace stárne,“ upozorňuje ekonomka Danuše Nerudová. „Je to dobře, nemůžeme některé trendy úplně mechanicky promítat do budoucna,“ míní expremiér Vladimír Špidla (ČSSD).
Čtěte také
Bývalý eurokomisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti upozorňuje, že všechny návrhy daňových reforem směřovaly k tomu, že se budou prostředky poskytované na penze snižovat. To podle něj ale znamená oslabení životní úrovně důchodců.
„Kromě možnosti zvedání věku odchodu do důchodu, o které se tak často mluví, je klíčové sáhnout na příjmovou stranu a zvýšit prostě daňové příjmy,“ naznačuje Špidla.
Nerudová opakuje, že klíčovým faktorem v souvislosti s potřebou penzijní reformy je stárnutí populace.
Vývoj není tak drastický, jak se často popisuje.
Vladimír Špidla
„Zatím máme poměrně mladou populaci, ale časem zde bude stejně stará, jako je třeba nyní v Itálii. Máme jedny z nejvyšších odvodů ze zemí OECD. Takže je poměrně jasné, že je nemůžeme kvůli sanaci důchodového systému dál zvyšovat, protože by to vytvářelo obrovské bariéry pro zaměstnanost na trhu práce a zvyšovaly by se neúměrně náklady zaměstnavatelů. Zároveň nám výrazně neroste naděje na dožití ve zdraví. Kolem roku 2050 nám bude chybět pět procent HDP v důchodovém systému,“ vyjmenovává někdejší předsedkyně komise pro spravedlivé důchody.
Za stávající situace je podle ní jedinou možností připravit se na to, že se bude muset do systému důchodového pojištění nalévat více prostředků ze státního rozpočtu.
„A bude to mít samozřejmě konsekvence, protože už teď bojujeme s obrovským deficitem veřejných financí,“ naznačuje.
Malinké kosmetické úpravy
Špidla připomíná, že Národní rozpočtová rada předpokládá, že nejhorší situace bude v padesátých letech tohoto století, kdy bude za předpokladu, že se nezmění věk odchodu do důchodu a zůstanou stávající parametry, v Česku 3,1 milionu důchodců.
Čtěte také
„Ti budou potřebovat 11,4 procenta hrubého domácího produktu. V současné době je to kolem osmi procent. Čili vývoj není tak drastický, jak se často popisuje. Je celá řada států, které už v současné době dávají více než 11,4 procenta. A pokud jde o poměr, dodatečné příjmy, které bude nutné do důchodového systému vložit, by už v každém případě měly jít z obecných daní,“ naznačuje bývalý premiér za ČSSD.
Nerudová opakuje, že simulace ukazují, že kolem roku 2050 bude v systému penzí chybět až pět procent HDP. V dnešních cenách jde podle ní o 300 miliard korun. Výběr daní podle ní neufinancuje ani chod státu.
Dlouhodobě u nás největší daňové zatížení nese střední třída a to není možné. Tady budeme muset udělat zásadní chirurgický řez.
Danuše Nerudová
„Před pár lety jsme byli čtvrtou nejméně zadluženou ekonomikou Evropské unie. Předloni jsme byli šestou, teď už jsme osmou. Trend zadlužování je dechberoucí. Loni po zvolení vlády jsem mluvila o tom, že rok 2023 ukáže, jak vážně to vláda s konsolidací veřejných financí myslí, protože to bude ten rozpočet, který bude moci zásadně ovlivnit. Bohužel zatím mám pocit, že řešíme malinké kosmetické úpravy,“ konstatuje.
Zásadní je podle ekonomky přiznat, že se bude muset v daních z příjmu vrátit k daňové progresi a začít zdaňovat vysokopříjmové skupiny.
„Protože dlouhodobě v této zemi největší daňové zatížení nese střední třída a to není možné. Tady budeme muset udělat zásadní chirurgický řez, stejně tak ve výrazném zjednodušení daňového systému tak, aby mohlo dojít k digitalizaci, ke které stále nedochází. Tam vidím také velké rezervy, kde by se daly ušetřit finanční prostředky,“ vysvětluje.
Odliv zahraničních dividend
Špidla vidí rezervu v dividendách, které odvádějí velké korporace do zahraničí. Připomíná, že v současné době tak odchází 300 miliard korun.
Čtěte také
„Dividend odtéká nepřiměřeně mnoho. Podle studie Úřadu vlády to bylo před lety dvaapůlkrát více než ve srovnatelných zemích. Nevidím žádný problém v tom, abychom si nejméně na polovinu sáhli, abychom si část těch prostředků vzali,“ naznačuje.
„Já nevidím jako jedinou možnost zdaňovat odliv zahraničních dividend,“ reaguje Nerudová a pokračuje:
„Jednak to není technicky možné, protože existují směrnice Evropské unie o zdaňování dividend mezi dceřinou a mateřskou společností. Stát by se měl hlavně snažit vytvořit atraktivní podnikatelské prostředí, snížit výrazně administrativní břemeno tak, aby se zahraničním firmám u nás vyplatilo dál investovat, aby dividendy reinvestovaly. Jako to je u ostatních států, protože mají přívětivější podnikatelské prostředí, protože se tam nedělo osm let to, co se dělo u nás, že Finanční správa zaklekávala na podnikatele,“ říká ekonomka.
Poslechněte si celou debatu. Moderuje Karolína Koubová.
Související
-
Petr Holub: Každý chce vyšší daně
„Cesta ke stabilitě je v reformě výdajů státu a efektivním nakládání s penězi, nikoliv ve zvyšování daňové zátěže.“ Zlatá slova, zakývá hlavou daňový poplatník.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
