Odložením roušek ničeho nedosáhneme. Jen nás nepustí do zahraničí a budeme v karanténě, tvrdí epidemiolog
Denní přírůstek počtu nakažených koronavirem překonal poprvé od začátku pandemie 500 osob. Hlavní epidemiolog Institutu klinické a experimentální medicíny Petr Smejkal věří, že bychom měli začít nosit roušky ve všech uzavřených prostorách. Prezident České stomatologické komory Roman Šmucler ale odmítá plošná řešení.
„Když roušku budete potřebovat nosit, tak ji nosit budete. Aby roušky nosili i ti, kteří už nemoc nemohou mít, je jistě absurdní,“ říká v Pro a proti na Plusu stomatolog.
Ten se považuje za obhájce roušek. „Já jsem je nosil vždy, i když jsem měl třeba jen alergii. U covidu-19 má ale těžký průběh jen jedno promile nakažených. Takže je otázka, jestli 99,9 procent obyvatelstva máme proto omezovat.“
Epidemiolog IKEMu Smejkal naopak zdůrazňuje důležitost nošení roušek, protože den až dva před projevením nemoci je infikovaný nakažlivý. „Proto jsou roušky to nejdůležitější a jsou to nejmenší, co předchází rozvalu, který by nastal, kdyby se společnost začala zavírat, jak jsme to tu měli v březnu a dubnu.“
Není důvod při smrtnosti covidu-19 ve střední Evropě 2,3 promile, což mají Rakušané dobře spočítané, uvést společnost do úplného rozvalu.
Roman Šmucler
„Klíčová je strategie,“ věří Šmucler. „Nejen Světová zdravotnická organizace (WHO) se shodla, že musíme čekat, až se společnost do jisté míry promoří. A snad nám pomůže očkování. Chceme ale společnost změnit tak, že zrušíme koncerty, sportovní utkání a mladí lidé se nebudou stýkat? Lockdowny nemají medicínsky smysl a ekonomicky je to katastrofa.“
Čtěte také
Smejkal namítá, že pokud si zvykneme na minimální opatření, jako jsou distanční opatření a roušky, tak k žádnému lockdownu docházet nebude:
„Ani nemyslím, že by WHO doporučovala promořování. Teď sice jsme v jiné situaci než na jaře, ale na posuzování smrtnosti máme ještě málo dat. Víme jen, že se snížila.“
Oproti rouškám vyzdvihuje Šmucler jako klíčový nástroj takzvaný social distancing, tedy rozestupy mezi lidmi na veřejných místech a to, že se neshromažďují na jednom místě ve velkých počtech.
„Polovina lidí se nakazila doma a velká část těch, kteří umřeli, byli v domovech důchodců a léčebnách dlouhodobě nemocných. Tam je potřeba extrémní péči, ale na druhou stranu to lidé dlouho nevydrží,“ myslí si Šmucler.
Když začnete rozdělovat prostory, tak se člověk v tom ztrácí, ztrácí i důvěru v roušku a začne vše zpochybňovat.
Petr Smejkal
Smejkal: Až lidé budou roušky chtít, zase se zavedou?
Epidemiolog Smejkalkomunikaci ministerstva zdravotnictví považuje za problém i po několika měsících. „Když lidé už nechtějí roušky, tak se zruší. A až je budou chtít, tak se zase zavedou. Tak přemýšlejí politici, ale tak se to dělat nedá.“
Čtěte také
Šmucler souhlasí, že nošení roušek nám přinese dobré výsledky v počtu nakažených. „Ale budeme pořád čekat. Musíme si říct, co je cíl: aby epidemie skončila, my do té doby ochránili ty, pro které je nebezpečná, a pak abychom se vrátili do rozumného života.“
„Tím, že teď odložíme roušky, ničeho nedosáhneme. Maximálně nám spousta státu zavře hranice kvůli narůstajícím počtům pacientů a spousta lidí bude v karanténě. Nosme ještě roušky a bavme se o tom, jak změnit pohled na celou epidemii a opatření, která s ní souvisí,“ vyzývá na Plusu epidemiolog Smejkal.
Všechny argumenty obou stran si můžete poslechnout na audiozáznamu.
Související
-
Od září se začínají nosit roušky. Třeba ve veřejné dopravě, v lékárnách, nemocnicích a na úřadech
Městské a obecní úřady se připravují na nošení roušek, které má podle vlády přijít začátkem září ve veřejné dopravě a ve vybraných institucích.
-
Přejmenujme se na Česká roušková, nebo ochráněná republika, navrhuje senátor Žaloudík
Senátor Jan Žaloudík (za ČSSD) nošení roušek kritizuje dlouhodobě. „Cokoli tlačíme do hlav mladé generaci, taky musí být nesmírně zodpovědné,“ vadí mu na nových nařízeních.
