Ochrana Krušných hor bez CHKO nestačí, tvrdí starosta. Věřím v odpovědnost lidí, namítá lesník

Vítáte, že by měla vzniknout Chráněná krajinná oblast Krušné hory?

Vladimír Buřt (Zelení): Ano, vítáme. Jako zastupitelstvo jsme vyjádřili tomuto záměru podporu a máme určitě řadu důvodů, proč ho podpořit.

Karel Picura: My to nevítáme, protože žijeme s ochranou přírody v našich lesích celou dobu. Dvě třetiny rozlohy lesů jsou národní přírodní rezervace, takže jsme měli možnost zažít různé typy správy.

Čtěte také

Zřízení národního parku je zločin proti přírodě. Nechceme aby, Křivoklátsko vypadalo jako Šumava, myslí si starosta Městečka u Křivoklátu

A existuje také rozhodnutí zastupitelstva města, které zřízení CHKO odmítá. Na tomto rozhodnutí se vzácně shodla koalice i opozice a hlasovaly naprosto jednoznačně.

Proč nestačí stávající ochrana v rámci Natura 2000 a UNESCO? Proč je ještě potřeba zřizovat chráněnou krajinnou oblast?

Buřt: Krušné hory si jako celek zaslouží plošnou ochranu po všech desítkách let, kdy ta krajina byla velmi extenzivně využívána až zneužívána. Především není podstatná část Krušných hor vůbec nijak chráněna a jednotlivé oblasti mají různý stupeň ochrany.

Co se týká území, která patří do evropsky významných lokalit, tak v nich mají všechna opatření pouze doporučující charakter. Správci, majitelé a další je mohou, ale nemusí v plném rozsahu akceptovat. To je velký problém.

Odpovědnost?

Není skutečně příroda Krušných hor natolik hodnotná a potenciálně natolik ohrožena, že by si zasloužila větší ochranu?

Picura: Určitě si to nemyslím. S panem starostou se shodneme, jak by měla krušnohorská příroda vypadat do budoucna. Měla by být maximálně rozmanitá a připravena na klimatickou změnu.

Rozcházíme se v pohledu, jak toho dosáhnout. V Krušných horách je strašně cenná rozmanitost, ale širším slova smyslu. Vidím naopak jako obrovské plus, že národní přírodní rezervace spravuje Agentura ochrany přírody a krajiny.

Čtěte také

Vyhlášení CHKO Krušné hory se blíží, bude největší v Česku

Evropsky významné lokality spravují krajské úřady a volnou krajinu spravují obce s rozšířenou působností. Toto vidím jako veliké plus Krušných hor. Takový systém je plně funkční, udržitelný, robustní a ufinancovatelný. Věřím v odpovědnost lidí. Velkou roli sehrávají i občanské iniciativy.

Kdyby mělo dojít, nedej bože, k nějakému většímu zvěrstvu v přírodě, tak se tomu postaví jak obce, tak občanské iniciativy.

Neosvědčil se stávající systém ochrany krušnohorské přírody? Není to výhodou, že tam jsou vedle sebe nejrůznější způsoby ochrany?

Buřt: Na řadě věcí bychom se shodli, ale právě s odpovědností lidí máme velmi negativní zkušenosti. V našem katastru je drtivá většina lesů soukromých vlastníků.

Byli jsme opakovaně svědky velkoplošné nelegální těžby ve starých bučinách. Přestože to vyšetřovala policie a Česká inspekce životního prostředí a všichni potvrdili, že šlo o nelegální těžbu, tak bylo pozdě a nedošlo k úplnému dořešení případu. Stávající ochrana je opravdu nedostatečná.

Skutečně je rozumné se spoléhat na odpovědnost lidí?

Picura: K nelegální těžbě by došlo, ať je tam chráněná krajinná oblast, nebo ne. A jak pan starosta říkal, byla to nelegální těžba i podle současných předpisů a zákonů a současné správy, takže toto je věc, ke které si nemyslím, že by ochrana nějak pomohla.

Poslechněte si celou diskusi v audiozáznamu nahoře článku.