Biodiverzita na Křivoklátsku mizí, říká přírodovědec Hruška. Národní park omezí rozvoj na turismus, oponuje urbanista Hradečný

Nejvýznamější změnou, kterou by zřízení parku přineslo, by prošlo lesnické hospodaření.

Jakub Hruška, členem několika rad krkonošského a šumavského národního parku|foto:Věra Luptáková, Český rozhlas

„Lesy přejdou z jurisdikce státního podniku Lesy ČR na národní park. To je strašně důležitá věc,“ říká geolog Jakub Hruška z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd. „Cílem národního parku totiž je ochránit biodiverzitu, zachovávat území ve smyslu ochrany přírody. Nemá tam v žádném případě přednost ekonomická funkce.“

Podle člena spolku Otevřené Křivoklátsko Tomáše Hradečného jsou ale cíle národního parku abstraktní:

„Jsme přesvědčováni, že bychom měli uvěřit proklamaci, jíž chybí racionální zdůvodnění,“ tvrdí s přesvědčením, že správci parku nedokážou dostát svým záměrům. „V podstatě podepisujeme bianko šek na to, že si příroda poradí a vrátí se do nějaké hypotetické podoby, kterou zatím ani nikdo konkrétně nepopsal.“

Lesníci kácejí lesy ve sto letech věku kvůli hospodářskému profitu, ale k ochraně biodiverzity potřebujete mít staré lesy.
Jakub Hruška

Oblast navíc podle něj vyšší stupeň ochrany nepotřebuje. „Všechny monitorovací zprávy za několik posledních desítek let mluví o výborné kondici celého území, dobré druhové skladbě a o mimořádně citlivém hospodaření Lesů ČR“ tvrdí Hradečný. „Křivoklátsko není ohroženo.“

Čtěte také

Jednání k NP Křivoklátsko by v tuto chvíli nic nepřinesla, chceme se seznámit s alternativou, říká starosta. Žádná neexistuje, míní Hladík

Vliv lesního hospodářství je nejpatrnější na druhové skladbě stromů.

„Biodiverzita mizí, protože se místo dubových porostů sázejí borové porosty. Lesníci takové lesy kácejí ve sto letech věku kvůli hospodářskému profitu, ale k ochraně biodiverzity potřebujete mít staré lesy,“ vysvětluje Hruška.

„To neznamená, že by lesnický management, pokud je opravdu citlivý, biodiverzitu zcela ničil, ale nepodpoří ji tak, jako národní park,“ dodává a upozorňuje, že i na území národního parku se těží dřevo. Jenom přístup k lesnictví upřednostňuje biodiverzitu nad ziskem, což státní podnik z ekonomické podstaty věci udělat nemůže.

Zastoupení obcí

Zastánci a odpůrci národního parku Křivoklátsko nejsou jednotní ani v otázce jeho konkrétního vymezení.

„Vůbec se neshodneme, co Křivoklátsko je,“ kritizuje Hradečný. „Ministerstvo životního prostředí a navrhovatelé si usmyslili, že z jádrové části, která představuje nejkomplexnější část lesů, udělají národní park, ale zapomínají na to, že Křivoklátsko je hospodářský komplex, který zahrnuje lesnictví, zemědělství, průmysl, a samozřejmě tam žijí lidé.“

Pro ochranu přírody vůbec nepotřebujeme zřízení národního parku. Máme současné zákonné mechanismy.
Tomáš Hradečný

Podle Hrušky to není problém, protože území parku bude zahrnovat především lesy a navíc jeho zřízení posílí hlas samospráv.

„V případě vzniku národního parku existuje rada národního parku, ve které jsou zastoupeny všechny obce, které mají svůj správní obvod na jeho území. A mají v té radě velmi významné slovo, protože všechny důležité dokumenty, jako je zonace národního parku, zásady péče, vyhlášení klidových území, podléhají projednání v radě,“ popisuje Hruška.

Tomáš Hradečný, architekt a člen spolku Otevřené Křivoklátsko|foto:Věra Luptáková, Český rozhlas

Naopak Hradečný zastává názor, že ustanovení parku omezí rozvoj obcí pouze na turismus. Přitom přírodu lze podle něj chránit i efektivněji.

„Pro ochranu přírody vůbec nepotřebujeme zřízení národního parku. Máme současné zákonné mechanismy, takže nepotřebujeme nový zákon a cílů dosáhneme stejně a podstatně levněji,“ navrhuje přeřazení lesů z hospodářské kategorie do kategorie zvláštního určení.

Vznik národního parku ale podle Hrušky zákonům neodporuje. „Stávající legislativa je zákon 114, který říká, že v nejcennějších částech přírody se vyhlašují národní parky. Takže návrh je přesné použití stávající legislativy,“ uzavírá Hruška.

Více podrobností o návrhu na vznik národního parku, hospodaření Lesů ČR a zachovávání biodiverzity si můžete poslechnout v záznamu celé diskuse. Moderuje Karolína Koubová.