Neměňme něco, co funguje. Dokument o tom, proč na Křivoklátsku nechtějí národní park
Na Křivoklátsku se vláda chystá vyhlásit nový národní park. Zdánlivě nekonfliktní snaha o silnější ochranu přírody ovšem přerostla do sporu místních s ministerstvem životního prostředí. Starostové i rezidenti se bojí například bezzásahových zón. V pozadí leží také boj o to, kdo bude území spravovat.
Autor dokumentu Národní park pro Pražáky Daniel Kupšovský, kterému je Křivoklátsko druhým domovem, se spolu se svým sousedem Milanem rozhodli v létě 2023 natočit rozhovory s lidmi, kterých by se vyhlášení národního parku týkalo nejvíce.
Čtěte také
„Je potřebné, aby to byla jedna entita, která zároveň hospodaří a chrání,“ hájí vznik nového národního parku současný ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Doposud na Křivoklátsku, které se nachází na západě Středočeského kraje, asi 30 km od Prahy, hospodařil státní podnik Lesy ČR. Na ochranu přírody, která spadá pod Chráněnou krajinnou oblast Křivoklátsko, dohlížela Agentura na ochranu přírody a krajiny.
V případě, že dojde k vyhlášení Národního parku, musel by se ustanovit zcela nový správce a hospodář, a Lesy ČR by tak přišly o téměř 14 tisíc hektarů živého lesa, o který se starají.
Park úředníků z paneláku
Daniel s Milanem se vydali také na Šumavu, aby zjistili, co si o současném vedení národních parků myslí místní obyvatelé.
Čtěte také
„Musí to být národní parky, nikoli fabriky na dříví a honitby pro vyvolené – a to se bohužel za posledních osm let stalo,“ říká zakladatel NP Šumava a bývalý lesní inspektor Petr Ješátko.
„Pokud to myslí vážně, musí nejdřív chytit za srdce křivoklátské obce a místní lesáky, jinak to bude park ministerstva životního prostředí. Není to park úředníků z paneláku,“ dodává.
Zástupci Svazku obcí Křivoklátska se také bojí toho, že se na jejich území vyhlásí tzv. bezzásahová zóna. Ta ponechává krajinu vlastnímu vývoji, aniž by ji člověk jakkoliv ovlivňoval, a to i v případech, kdy oblast zasáhne živelná pohroma nebo třeba kůrovcová kalamita.
Spolupráce: Milan Taflík
Dramaturg: Jakub Horáček
Zvukový mistr: Dominik Budil
Produkce: Štěpán Ron
Tento přístup je současným trendem některých ekologických a zemědělských škol. Do diskuse o vyhlášení národního parku na Křivoklátsku tedy zasahuje i spor více skupin odborníků různých názorových proudů, které se neshodnou na tom, zda má do zničené krajiny zasahovat člověk a „pomáhat“ přírodě vysazovat nové lesní kultury.
O co všechno se na Křivoklátsku hraje? Kolik názorových proudů a stran bojuje pro i proti vzniku národního parku? To vše si poslechněte v dokumentu Daniela Kupšovského Národní park pro Pražáky.
Související
-
Mnohem více se napsalo a namluvilo, než skutečně zbudovalo. Ochrana přírody v rozhlasovém archivu
Mohlo by se zdát, že ochrana přírody je záležitostí velmi moderní a současnou. Opak je pravdou. První soukromé přírodní rezervace vznikaly během první poloviny 19. století,
-
U nás máme pocit, že jsou národní parky všech a tak je v nich vše dovoleno, říká šéf EUROPARCu Hošek
Co si představíte, když se řekne národní park? Někdo prales Boubín na Šumavě, jiný naopak vrchol Sněžky, další meandry řeky Dyje a ostatní labské pískovce.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
