Ještě začátkem letošního roku bylo prodemokratické hnutí v Hongkongu zcela ochromeno. Aktivisté byli ve vězení a další účastníci mohutných protestů z roku 2014 čekali na soudní proces.
Prodemokratičtí poslanci byli pod nejrůznějšími záminkami zbaveni mandátu a počet veřejných shromáždění na podporu politických reforem byl nejnižší za posledních 16 let, všímá si server americké stanice CNN.
Nový zákon má umožnit vydávat podezřelé osoby do pevninské Číny. Dnes jde legislativa do druhého čtení a přístavní metropole čelí rozsáhlým stávkám. Nabízíme přehled světového tisku.
Na fotbalových zápasech v Hongkongu se často ozývá troubení a pískot fanoušků na protest proti tomu, že jejich poloautonomní čínské město reprezentuje státní hymna Číny. Tento projev neúcty však bude brzy nezákonný.
Pak ale místní vláda přišla se záměrem přijmout zákon o vydávání podezřelých osob do Číny. Minulou neděli proti tomu v ulicích Hongkongu podle organizátorů protestoval až milion lidí a další početná demonstrace následovala ve středu. Podle účastníků těchto akcí přijetí nové legislativy umožní čínským úřadům zatknout kohokoli z politických důvodů a oslabit poloautonomní soudní systém města.
I když policie tvrdí, že účastníků nedělní demonstrace bylo jen okolo čtvrt milionu, šlo nepochybně o největší shromáždění od roku 2003. Tehdy asi půl milionu obyvatel Hongkongu protestovalo proti zákonu o pobuřování – a úspěšně, protože nakonec nebyl přijat. I v roce 2003 měli lidé obavy, že Čína ve městě zavede své právo.
Tentokrát se však změnilo složení demonstrantů – zatímco při prodemokratických akcích v roce 2014 protestovala většinou jen mládež, teď jde o průřez celou společností: v nedělním davu byli právníci, obchodníci, střední třída a starší i velmi mladí lidé. Jejich přítomnost podle CNN ukázala, že jsou stále pevně odhodlaní bojovat za zachování svých stávajících práv.
Demonstrace proti zákonu o pobuřování v roce 2003 představovaly pro opoziční hnutí v Hongkongu určující moment. Kdyby byla norma tehdy přijata, mohl být kdokoli odsouzen za velezradu nebo podvratnou činnost proti Číně až na doživotí. Masové protesty měly za následek několik ministerských demisí, ale především odklad projednávaného zákona. Přijat nebyl dodnes.
Teď ale není jisté, zda se demonstrantům podaří schválení legislativy o vydávání lidí do Číny zabránit. Správkyně Hongkongu Carrie Lamová po nedělním protestu zákon hájila a tvrdila, že bude obsahovat právně závazné pojistky na ochranu lidských práv.
CNN připouští, že vláda některá ustanovení zmírnila, zejména v případě daňových a administrativních přečinů. Schvalovací proces ale nezpomalila a ten je už v parlamentu v pokročilém stadiu. Kabinet nadále hodlá zákon schválit do konce června.
Novou správkyní Hongkongu se v neděli podle očekávání stala Carrie Lamová, favoritka pevninské čínské komunistické vlády. Její zvolení se neslo ve stínu demonstrací. Odpůrci Lamové si stěžují na to, že hlasování o novém správci Hongkongu bylo nedemokratické. O tématu se rozepisuje rakouský list Die Presse.
Protesty v roce 2003 zákon o pobuřování pohřbily. Po demonstracích z roku 2014 zase tehdejší správce Hongkongu opustil myšlenky na své znovuzvolení a prodemokratické hnutí výrazně zvýšilo své zastoupení v parlamentu, i když několik nově zvolených radikálních poslanců bylo později zbaveno mandátu.
A je možné, že jsou nyní sečteny i dny vlády Carrie Lamové. Její rezignace sice pravděpodobná není, ale Peking by mohl upustit od záměru jmenovat ji i na druhý mandát a možná dá přednost nějakému politikovi, který nebude poznamenán současnou krizí.
Lamová tvrdí, že zákon je její vlastní iniciativa, ale čínská státní média jej podpořila a vyslovila se pro jeho rychlé přijetí. Tento tisk také protesty bagatelizuje a cenzuruje podrobnosti o nich na sociálních sítích. Jeden čínský státní list pak obvinil z jejich podněcování zahraniční síly.
Peking i hongkongská vláda budou mít možná pocit, že zákon už postoupil příliš daleko, než aby jej odložily. Prodemokratičtí zákonodárci nicméně zřejmě udělají maximum, aby ho zvrátili, nemají k tomu ale dostatek hlasů. Pokud bude skutečně schválen, zažije Hongkong další masové protesty, píše CNN na svém webu.
Hongkongský deník South China Morning Post doplňuje, že bývalá britská kolonie Hongkong byla předána Číně v roce 1997 a ta mu tehdy zaručila autonomii a nejrůznější svobody, včetně samostatného soudnictví.
„Pokud si čínské úřady prosadí svou, skončí kariéra Agnes Chowové dříve, než začala,“ píše britský týdeník Observer. Mladá žena, která sama sebe označuje za „obyčejnou studentku“, dostala minulý týden zákaz kandidovat v hongkongských volbách. Důvodem je volební manifest její strany Demosistō, která se pokouší ve volbách získat mandáty v hongkongské Legislativní radě.
Před přijetím zákona o vydávání podezřelých do Číny teď varovali i američtí a evropští politici a lidskoprávní organizace. Podle Amnesty International norma ohrožuje lidská práva, protože prý umožní čínským úřadům pronásledovat své kritiky, lidskoprávní aktivisty, novináře, pracovníky nevládních organizací a další osoby.
Proti legislativě vznikly i stovky petic, které podepsali studenti, absolventi univerzit i ženy v domácnosti. Hongkongský deník hovořil s mnoha demonstranty a konstatuje, že jsou většinou skeptičtí, zda svého cíle dosáhnou.
Jsou ale odhodláni nevzdat se bez boje. Podle sociálního pracovníka Januse Wonga musejí obyvatelé Hongkongu říct světu, že jejich město není Čína, přináší jeho slova deník South China Morning Post.
Václav Žmolík, moderátor
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
