Obnova se bude na jednotlivých místech různit. Záleží na konkrétní lokalitě a reliéfu, říká ředitel NP České Švýcarsko
V Českém Švýcarsku hasiči ještě nacházejí místa se zvýšenou teplotou. Většinou doutná půda, kterou prolévají vodou a rozkopávají motykami. Vyhořelé oblasti procházejí policisté a strážci národního parku, kterým pomáhají i kolegové z jiných částí Česka a z Polska. Co ukázaly dosavadní prohlídky míst, kde hořelo? Kde bude obnova nejtěžší?
Obnova se bude na jednotlivých místech různit, protože některé části jsou poškozeny více než jiné. „Záleží na lokalitě a na reliéfu,“ nastiňuje Pavel Benda, ředitel Národního parku České Švýcarsko.
Čtěte také
Za problematickou označuje lokalitu Soutěsky, která je extrémně nepřístupným územím. „Tam se stromy, které jsou požárem poškozené a které mají sníženou stabilitu, musí odtěžit a z lokality odstranit. Práce jsou tam extrémně náročné a jedná se víceméně o rizikové kácení.“
Vyhodnocování škod bude podle něj velmi obtížné, protože se musí vyčíslit jak ze strany majetku správy národního parku – to jsou například turistické prvky a infrastruktura –, tak z pohledu dotačních titulů.
Většina národního parku je již přístupná. Turisté tak nyní mají možnost navštívit méně významné lokality, jako jsou například Jetřichovice či Doubice. „U Pravčické brány a Soutěsek se snažíme, aby byly také co nejrychleji zpřístupněny,“ vysvětluje Benda.
Kontrola požářiště
Na místě jsou nyní jednotky dobrovolných hasičů, které v jednotlivých sektorech dohlížejí na požářiště.
„Pravidelně po celý den i noc procházejí, monitorují a v případě, že se objeví jakýkoli náznak šíření požáru – nějaký kouř ze země, z hrabanky nebo z kořenového systému –, tak mají za úkol místo prokopat, prolít a ta minimální lokální ložiska likvidovat,“ popisuje Roman Vyskočil, ředitel Hasičského záchranného sboru Ústeckého kraje.
Čtěte také
Zároveň tam má svoji předsunutou stanici i Hasičský záchranný sbor. Jeho příslušníci spolupracují s dobrovolnými jednotkami a národním parkem, kterým jsou k dispozici.
Zahraniční spolupráce fungovala podle Vyskočila na velmi profesionální úrovni. Některé vybavení na požářišti stále zůstává.
Pavel Benda, ředitel NP České Švýcarsko
Zdeněk Pánek, starosta Hřenska (v podzimních komunálních volbách kandiduje za sdružení nezávislých kandidátů)
Roman Vyskočil, ředitel Hasičského záchranného sboru Ústeckého kraje
Tomáš Vrška, ředitel Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny Mendelovy univerzity v Brně
„Co se týká letecké hasičské služby, diskuse o ní po vyhodnocení celého požáru určitě bude – jaké prostředky v návaznosti na objem toho hašení budou potřeba, a to jak z hlediska letadel, tak z hlediska pomoci vrtulníků a hašení bambi vaky.“
Jako možná protipožární opatření do budoucna Vyskočil zmiňuje například obranné průseky v lesích, aby se požár nešířil v celém prostoru, nutnost proluk okolo obcí, které jsou součástí národního parku, aby byla bezpečnost jejich obyvatel na dostatečné úrovni. Dále je třeba zabezpečení vodních zdrojů, aby byla v parku i v daných obcích dostatečná zásoba vody pro hašení.
Jak vypadá pomoc vlastníkům domů v postižených obcích? Jak probíhala obnova lesa po požáru v Českém Švýcarsku v roce 2006? A je požár jakousi lekcí, kterou si z něj může odnést české lesnictví? Poslechněte si celé Téma dne v audiozáznamu. Moderuje Martina Mašková.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka