Obnova Českého Švýcarska nebude plošná, většinu ponecháme přírodě. Ta si sama určí, kde co má růst, míní ředitel správy parku

Požár v Českém Švýcarsku vznikl minulou neděli, a to v oblasti Malinového dolu kousek od Pravčické brány. Tu se podařilo před plameny ochránit. V její blízkosti však došlo k evakuaci turistů, ta se následně týkala také obcí Mezná, Mezní Louka a obyvatel v Hřensku, kde plameny zničily tři domy. Meznou museli hasiči po pokusech o umírnění požáru opustit.

Čtěte také

Lesy na Hřensku se obnoví. Výsledek bude pozitivní, tvrdí biolog. Negativa převažují nad hypotetickými přínosy. Je to katastrofa, nesouhlasí lesní inženýr

„Naše lidi to tam odřízlo. Riskovali by zdraví a životy. Museli jsme je bohužel stáhnout do vedlejšího osady Mezní Louka a objekty na Mezní nechat v rukách božích,“ sděluje velitel zásahu Martin Janíček.

Na pomoc proti požáru přijeli hasiči hned z několika krajů. Česko také zažádalo o pomoc Slovensko, Polsko a Itálii. Státy poskytovaly především hasící techniku. Když následně musel italský letoun ČR opustit kvůli požárům na apeninském ostrově, techniku místním hasičům poskytlo Švédsko. Jedná se o letadla, která pojmou až tři tisíce litrů vody. Na pomoc poté přišlo s hasící technikou také Německo.

Vládní prostředky na pomoc

Stát se připravil podpořit občany ze zasažených míst. Pokud budou lidé chtít takové podpory využít, musí si zajít na místní úřad práce, kde jim bude poskytnuta finanční pomoc, která může dosahovat až 69 300 korun na osobu. Mimo to vláda vynaloží také prostředky na obnovu národního parku.

Podle šéfa hnutí STAN Víta Rakušana bude v první fázi uvolněno až 100 milionů korun. „Ve chvíli, kdy skončí požár, budou starostové kontrolovat, jestli infrastrukturně jsou dané obce poničeny, jak fungují sítě, jestli jsou v provozu nebo jsou také postiženy požárem a podobně,“ dodává Rakušan.

Čtěte také

Požár v Hřensku se chová podobně jako ty v jižních státech. Morfologie parku zásah obrovsky ztěžuje, upozorňuje Ošlejšek z HZS

Obnova vyhořelých míst bude záviset na správě národního parku. Ta bude muset, podle jejího ředitele Pavla Bendy, projít všechny vyhořelé části a zjistit jejich celkový stav pro bezpečnost budoucí turistiky.

„Musíme zjistit, jak vypadají stezky, turistická infrastruktura přímo v terénu a také celková bezpečnost. Například budeme řešit, jestli tam jsou stromy, které mají kvůli požáru sníženou stabilitu, a protože jsme velmi těžce přístupná oblast se spoustou skalních objektů, tak samozřejmě budeme posuzovat i jejich stabilitu. Tím žárem se mohly uvolnit nějaké větší balvany a podobně. To je to, co budeme řešit v první etapě,“ říká Benda.

Samoobnova lesa

Samotná obnova lesa bude náročná, a to právě kvůli jeho složité geomorfologii. Řada míst je těžce dostupná a některá jsou naprosto nepřístupná. Proto podle Bendy bude nejlepší zkombinovat dva přístupy. Jedním z nich je lidská pomoc a tou druhou samostatná obnova lesa.

Čtěte také

Hasiči bojují s rozsáhlým požárem v Českém Švýcarsku devátý den. O víkendu začal platit zákaz vstupu do části národního parku

„Příroda má obrovskou sílu. Máme to vyzkoušené na požářišti, které vzniklo v roce 2006 a v současné době je tam zelený povrch lesa. Není to samozřejmě velký les, je mladý a je tvořen převážně z pionýrských dřevin, což jsou osiky a břízy. Ale právě pionýrské dřeviny jsou ty, které připravují podmínky pro další druhy.“

„Teď jsme tedy ve fázi, kdy jsou lesní plochy úplně otevřené a je tam špatné mikroklima. Až břízy ale trochu povyrostou, bude tam větší vlhkost, větší stín a bude to výborná startovací pozice pro následnou generaci,“ vysvětluje Benda.

Příroda si sama řekne

Jedním z důvodů, proč chce ředitel správy parku nechat část obnovy na samotné přírodě je klimatická změna. Člověk sice může vysazovat v lese různé druhy dřevin, otázkou však zůstane, jestli v průběhu let vydrží.

„Klimatická změna prostě probíhá, to už je asi bez debat. Naše představy jsou, že tady by měl být buk a tam jedle. My ale nevíme, co bude za deset let. Jestli se bude stále oteplovat, tak dřeviny, které jsou chladnomilnější, budou v teplém prostředí těžce růst. Proto obnova nebude plošná a většina bude ponechána přírodě. Myslím si, že příroda si sama určí, kde co má růst,“ dodává Benda.

Poslechněte si celé Téma dne Lukáše Matošky.