Objev roku

Temná hmota tvoří čtvrtinu vesmíru, temné energie je pak sedmdesát procent, z čehož plyne, že na člověkem poznanou hmotu a energii připadá jen pět procent. Zmíněný objev pro lidstvo neznamená žádný okamžitý přínos, nicméně přijmeme-li za svou představu, že člověk je vesmírem v malém, máme o čem přemýšlet: Jestliže je vesmír z pětadevadesáti procent tvořen tím, co neexistuje, neplatí totéž o lidské mysli? Co když i v našem případě platí, že pouze nepatrný zlomek naší aktivity je smysluplný a drtivou většinu úsilí věnujeme řešení fiktivních problémů a uspokojování fiktivních potřeb, že se tedy z pětadevadesáti procent věnujeme něčemu, co není?

To je samozřejmě pro člověka postmoderního spotřebního věku obtížně přijatelné hledisko, neboť by musel připustit, že zbytečně utrácí pětadevadesát procent svého příjmu, a tedy zbytečně vyrábí pětadevadesát procent toho, co nakupuje. Naštěstí existuje naděje, že člověk může zůstat v malém podoben vesmíru, aniž by trpěl nicotou. Objev tmavé vesmírné hmoty a energie zpochybnil tým evropského satelitu Newton s tím, že podle měření rentgenového záření nemůže být ve vesmíru pro neznámou hmotu prakticky žádné místo. To by znamenalo, že jsme miliardy korun v hypermarketech neutratili marně.