Obecně věřím v dobro v člověku. Zajímají mě lidské osudy a vztahy, říká spisovatelka Mornštajnová
Autorka románů Hana nebo Hotýlek začala psát až po roce 1989. Na dráhu spisovatelky by se prý ale pravděpodobně dala i v případě, že by k převratu nedošlo. „Jen bych asi psala něco jiného,“ říká Alena Mornštajnová. (repríza)
Aby dokázala vykreslit plastické a uvěřitelné postavy, potřebuje pro jejich popis delší časové období. Hlavně proto se ve svých románech obrací do minulosti. Lidé jsou podle ní stále stejní, mění se jen okolnosti.
Čtěte také
„To, co mě ve skutečnosti zajímá, jsou lidské osudy a vztahy. Obecně věřím v dobro v člověku,“ vysvětluje s tím, že je velmi důležité si při psaní udržet od vlastních postav odstup.
Neznalost historie
Jako učitelka si všimla, že mladí lidé často neznají historické souvislosti. A napadlo ji, že by to mohla svými knížkami změnit.
„Sama vím, že to, co jsem se dozvěděla z beletristických knih, mi v hlavě uvízlo možná víc než to, co jsem se dozvěděla ve škole.“
Pokud jde o společenské povědomí o národní historii, je prý optimistka a myslí si, že kdo chce, tak si informace zjistí. „Šířením pesimismu nic nezměním…“ uzavírá.
Poslechněte si celý rozhovor Barbory Tachecí s Alenou Mornštajnovou. Podělila se třeba o to, jaké byly její spisovatelské začátky a proč zásadně nepíše o své rodině.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
