Obecně věřím v dobro v člověku. Zajímají mě lidské osudy a vztahy, říká spisovatelka Mornštajnová
Autorka románů Hana nebo Hotýlek začala psát až po roce 1989. Na dráhu spisovatelky by se prý ale pravděpodobně dala i v případě, že by k převratu nedošlo. „Jen bych asi psala něco jiného,“ říká Alena Mornštajnová.
Aby dokázala vykreslit plastické a uvěřitelné postavy, potřebuje pro jejich popis delší časové období. Hlavně proto se ve svých románech obrací do minulosti. Lidé jsou podle ní stále stejní, mění se jen okolnosti.
Čtěte také
„To, co mě ve skutečnosti zajímá, jsou lidské osudy a vztahy. Obecně věřím v dobro v člověku,“ vysvětluje s tím, že je velmi důležité si při psaní udržet od vlastních postav odstup.
Neznalost historie
Jako učitelka si všimla, že mladí lidé často neznají historické souvislosti. A napadlo ji, že by to mohla svými knížkami změnit.
„Sama vím, že to, co jsem se dozvěděla z beletristických knih, mi v hlavě uvízlo možná víc než to, co jsem se dozvěděla ve škole.“
Pokud jde o společenské povědomí o národní historii, je prý optimistka a myslí si, že kdo chce, tak si informace zjistí. „Šířením pesimismu nic nezměním…“ uzavírá.
Poslechněte si celý rozhovor Barbory Tachecí s Alenou Mornštajnovou. Podělila se třeba o to, jaké byly její spisovatelské začátky a proč zásadně nepíše o své rodině.
Související
-
Příběh Věry Sosnarové: chceme historii rozumět skrze fakta, nebo potřebujeme dramatická vyprávění?
Vinohradská 12 s dokumentaristou Janem Plachým. Ten jako první konfrontoval údajnou pamětnici gulagů Věru Sosnarovou se zjištěními historiků, kteří její příběh zpochybnili.
-
Líp se mi píše o životních etapách, které nejsou úplně podařené, říká Radka Třeštíková
Pochází z malého moravskémo města a přivdala se do umělecké rodiny. Během pěti let napsala Radka Třeštíková pět knih. Pak si chtěla od psaní odpočinout, ale píše znovu.
-
Jestli ještě někdy něco napíšu, tak to bude fajn. Ale zatím budu radši žít, říká spisovatel Urban
V jeho knihách se často objevuje násilí a brutalita. Je to ale čirá fantazie, a proto je to neškodné, myslí si spisovatel Miloš Urban. Nejen o knihách mluví s B. Tachecí.
