O svitky bylo paradoxně lépe postaráno v období nacismu než komunismu, tvrdí rabín Maxa

18. říjen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy rabín David Maxa

Tóra je takovou páteří života židovské komunity, ale zároveň i židovské identity každého jejího člena, říká rabín David Maxa z progresivní židovské komunity Ec chajim. V září se jim podařilo prostřednictvím sbírky The Memorial Scroll Trust získat do trvalé zápůjčky svitek tóry z konce 19. století, kterou museli odevzdat nacistům brněnští židé za 2. světové války.

„V roce 1942 přišel do českých židovských komunit takový zvláštní příkaz. Aby všechny své liturgické předměty poslali do Prahy. Důvody jsou poměrně nejasné, v každém případě se najednou v Praze ocitlo přes 200 tisíc židovských liturgických předmětů,“ vysvětluje rabín.

Čtěte také

O svitky bylo ale paradoxně lépe postaráno za nacistické okupace, kdy o ně pečovalo Židovské muzeum v Praze. Komunisté se o ně bohužel dvakrát nestarali, tvrdí.

Počátkem 60. let o sbírku židovských liturgických předmětů projevil zájem filantrop Ralph Jablon a svitky tóry byly prodány do Westminsterské synagogy v Londýně. K jejich správě byla zřízena organizace Memorial Scrolls Trust, která jednotlivé svitky trvale zapůjčuje židovským komunitám po celém světě.

Jako zápůjčka se do Prahy po téměř 60 letech vrátil svitek z Brna, který dřív sloužil například na americkém židovském letním táboře. Je zajímavou shodou okolností, že právě na něm se s brněnskou tórou vůbec poprvé setkal i rabín Maxa.

Poslechněte si celý audiozáznam Hovorů Evy Hůlkové.

autoři: Eva Hůlková , marz
Spustit audio

Související