Ať o obědech pro chudé děti rozhodují úřady práce, žádá zástupce Ústeckého kraje

9. listopad 2018

Česku se stále nedaří čerpat evropské peníze určené na obědy pro děti z chudých rodin. Ačkoli je do roku 2020 k dispozici 400 milionů korun, za poslední 4 roky se využila pouze malá část. Zapojení do programu se stále brání čtyři kraje: Ústecký, Olomoucký, Jihočeský a Pardubický.

„V roce 2015 jsme navrhovali ministerstvu, aby došlo k úpravě, kdy by obědy byly i pro děti samoživitelek a samoživitelů. Také jsme navrhli, aby nositelem projektu byly úřady práce. To se nestalo,“ uvedl v pořadu Pro a proti 1. náměstek hejtmana Ústeckého kraje Martin Klika (ČSSD).

Ten vysvětlil, proč by obědy zdarma neměli dostat osoby v hmotné nouzi. „U nás v kraji lidé, kteří jsou dlouhodobě v hmotné nouzi, pobírají dávky a jsou na tom kolikrát lépe než pracující, kteří chodí do práce a jsou samoživiteli.“

My říkáme, ať je okruh příjemců daleko širší a netýká se jen těch v hmotné nouzi. My touto cestou jdeme a je pro nás lepší podpořit neziskovou organizaci, dát do toho finanční prostředky, popřípadě je navýšit. Opravdu radši jdeme touto cestou.
Martin Klika

V kraji prý funguje nezisková organizace, která obědy už poskytuje. „Jdou tam řádově tři miliony korun, jsou to finanční prostředky od velkých firem a donátorů. Takže tam už k čerpání obědů dochází a my se na tom chceme spolupodílet a poskytnout další finanční prostředky.“

„Úřady práce by tuto situaci vyhodnocovaly daleko lépe než kraj. Úřad práce je nositelem dalších evropských projektů a nevidím důvod, proč by nemohl být nositelem i v tomto případě a rozšířit okruh těch, kterých by se tento projekt týkal,“ věří Martin Klika.

Je podpora zneužitelná?

Náměstek hejtmana Libereckého kraje Petr Tulpa (Starostové pro Liberecký kraj) je přesvědčen, že zapojení do projektu obědů zdarma se jednoznačně vyplatí. „Zapojeny jsou i děti samoživitelek a děti se navíc lépe socializují a cítí se spokojené.“

Politik popsal, jak kraj vytipovává děti, které obědy dostanou. „Škola zjistí, kdo na obědy nechodí. Přes nás tento údaj pošleme na úřad práce, který vyhodnotí, jestli děti, které na obědy nechodí, mají hmotnou nouzi. Je nám úplně jedno, koho se to týká.“

„Škola pak musí požádat rodiče, aby si na úřad práce došli pro potvrzení o hmotné nouzi. Ale to není nic proti ničemu,“ dodal Tulpa.

My mezičlánek organizace zvenku nepotřebujeme, jdeme přímo, takže je to přímo spolupráce jednotlivých škol s krajem a úřady. Nám se to od samého začátku vyplatilo a máme dobré zkušenosti.
Petr Tulpa

Tato podpora je prý přesná, adresná, nezneužitelná a má mnoho výhod „Má minimálně tři záruky: vědí to na škole, ví to úřad práce, který kontroluje seznam, a my víme, že podpora jde pouze tam, kde je skutečná hmotná nouze.“

„Ani nás to tolik administrativně nezatěžuje. Jsme ochotní jezdit na konzultace, jsme koordinační orgán, a tuto roli by podle nás úřady práce nesehrávaly, protože jsou zahlceny prací,“ odhadl Petr Tulpa.

autoři: Veronika Sedláčková , oci
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.