Novela insolvenčního zákona odrazuje dlužníky od vyšších výdělků, myslí si senátor i vedoucí poradny

19. prosinec 2018

Senát rozhoduje o novele insolvenčního zákona, jejíž cílem je pomoci lidem, kteří skončili v dluhové pasti a své závazky nejsou schopni splácet. Bylo by dobré přijmout novelu insolvenčního zákona v současné podobě?

„Novela je krokem dopředu... Ale ke kvalitě jejího zpracování mám dost výhrad,“ uvedl v pořadu Pro a proti senátor Miloš Vystrčil (ODS).

Například u těch, kteří jsou málo zadluženi, politik nevidí jako logické, aby byl zapojován insolvenční správce. „Těch tisíc korun pro něj by mohlo jít věřiteli... Pro nízké dluhy mi ta logika nepřijde správná.“

Insolvenční správce dnes není nijak motivován k tomu, aby se vážně staral o dlužníka a plnění jeho povinností... Bere za něj paušál. Dokonce tam může být negativní motivace, protože vyřazením dlužníka o paušál přijde. To je první hrubá chyba předkládané novely.
Miloš Vystrčil

Druhou hrubou chybou je prý to, že dlužník není vůbec motivován k tomu, aby se snažil si hodně vydělat. „Tím by splácel více než těch asi 6 tisíc, které splácí, když bere minimální mzdu.“

Senátor uvedl příklad: „Když si dlužník vydělá 60 tisíc korun měsíčně a byl by ochoten splácet třeba 35 tisíc, tak mu zákon neumožňuje, aby mu těch 25 tisíc zůstalo.“

„Měli bychom počítat s tím, že věřitel chce, aby mu byl dluh splacen... Nejsem si úplně jistý, že bychom měli říkat dlužníkům s nízkými dluhy, že je vstup do oddlužení výhodný, a tím živit insolvenční správce,“ zopakoval jednu z výhrad vůči novele Miloš Vystrčil (ODS).

Minimální splátka nedává smysl

Vedoucí dluhové poradny Rubikon Pavla Achermannová říká, že novela má spoustu pozitiv. „Obsahuje ale dvě ustanovení, která spíš škodí. Způsobila by, že pro některé skupiny obyvatel by vstup do oddlužení byl horší.“

„Vadí mi stanovení výše minimální splátky v oddlužení 2178 korun měsíčně. To nedává smysl, protože neříká, že se dlužník má snažit zaplatit maximum, ale dává mu umělou hranici.“

Nezabavitelná částka v exekuci je extrémně nízká a opravdu nemotivuje dlužníky, aby zůstávali v dobře placené práci. Současná hranice je 9338 korun, takže od 15 tisíc korun čistého výš se dlužníkovi nezmění v ničem život, když bude mít vyšší příjmy a víc pracovat.
Pavla Achermannová

Insolvenční správce má měsíční náklady a odměnu ve výši 1089 korun. „Stejnou částku by měl dlužník platit i věřitelům. Předkladatel novely a ministerstvo spravedlnosti ale neodhaduje, že lidé s velmi nízkými příjmy na tuto hranici ani nedosáhnou."

Odbornice připomněla, že návrh minimální splátky nezabrání vstupu do oddlužení lidem, kteří ho chtějí zneužít, a naopak zabrání vstupu do oddlužení těm, kteří nemohou splácet víc.

„Obecně platí, že pokud věřitel nebude dostatečně rychlý a nebude v exekuci na předních místech, tak má velmi malou šanci, že mu dluh bude zaplacen,“ přiblížila současnou realitu dlužníků a věřitelů Pavla Achermannová.

autoři: Veronika Sedláčková , oci
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.