Odpovědnost za nesplácení má dlužník i věřitel, tvrdí Hůle z Člověka v tísni

5. prosinec 2018

Datoví novináři Českého rozhlasu spočítali, že dlužníkům se vyplatí brát jen minimální mzdu a pobírat od státu sociální dávky. Pokud by totiž vydělávali jen o trochu víc, na dávky by nedosáhli a jejich reálný příjem by se snížil.

„Nezabavitelná částka meziročně roste jen v řádu desetikorun. Nad částku zhruba devíti tisíc vám je strháváno všechno, pokud nemáte žádné děti a vyživovací povinnosti,“ vysvětluje Daniel Hůle z Člověka v tísni.

Čtěte takéČím víc si vyděláte, tím méně vám zbude. Kalkulačka sociálních dávek ukazuje absurditu exekucí

Lidé v exekuci tak nemají motivaci pracovat přesčas nebo získávat odměny, protože jim z toho nezbude ani koruna. Není ale v jejich zájmu dluh co nejrychleji splatit?

„Toto platí u pohledávek, které vznikají dnes a v posledních dvou letech. Sankce, o které se pohledávka navyšuje, jsou zastropovány v rozumných mezích,“ reaguje Hůle. Výrazná většina exekucí je ale dnes vedena pro pohledávky z doby před rokem 2016, kdy regulace neexistovala a exekuční srážky nestačily ani na pokrytí sankcí.

Jste v exekuci, sráží se vám peníze, ale dluh roste. To je absurdita a důsledek naprosto nemravných zákonů.
Daniel Hůle

Vymahačská lobby

Hůle navrhuje, aby se nad určitou minimální částku strhávala jedna až dvě třetiny ve prospěch věřitele, a to bez zastropování. Pak by se lidem v exekuci vyplatilo vydělávat více peněz, což by bylo výhodné pro věřitele i stát, který by nemusel vyplácet tolik peněz na sociálních dávkách. Změnu je prý možné provést formou vládního nařízení.

Jen novela insolvenčního zákona problémy s exekucí neřeší. Je to boj na více frontách, tvrdí expert

Exekuce se týká stále více Čechů

Skoro 900 tisíc lidí v Česku čelí exekuci, většina z nich má na sobě víc než jednu. Ministerstvo spravedlnosti chystá údajně revoluční změny exekučního řádu: na jednoho dlužníka jeden exekutor a zavedení lhůty, po jejímž uplynutí by exekuce skončila. Pomohou tyto změny těm, kteří se ocitli v dluhové pasti? A nevezmou šanci věřitelům dostat se ke svým penězům?

Naproti tomu kritizuje podobu zákona o oddlužení, kterou má nyní projednávat Senát. Soudy by podle ní měly přezkoumávat, zda dlužník během pěti let vyvinul dostatečné úsilí na splacení dluhů. V praxi by soudy byly zavaleny stovkami tisíc případů ročně.

„Dluhy se mají splácet, ale mají také vznikat odpovědně. Máme nedobrovolné věřitele, kterým musí být dluhy splaceny ze 100 procent. A pak tu máme věřitele, kteří měli nějaký byznys a je otázka, jak dobře posoudili rizika. Ať už je to banka nabízející kreditní kartu chudým nebo já, když pronajímám byt.“

Dluhy se mají splácet, ale odpovědnost za nesplácení dluhů má dlužník i věřitel.
Daniel Hůle

Hůle oceňuje, že díky tlaku novinářů vzrůstá ochota některých politiků problém exekucí řešit. Při prosazování změn prý ale nejsou dostatečně stateční.

„Těžko pohledat někoho, jako byl ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO), kdo by šel proti lobbistickým zájmům. Vymahači mají v pohledávkách 60 miliard a jde jim o strašně moc. Jejich vliv ve vztahu k politické reprezentaci je bohužel velký,“ uzavírá Hůle.

autoři: Michael Rozsypal , ert
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.