Šimečka: Voliči Fica a dalších jsou často dobří lidé. Ale postavili by nás ke zdi, kdyby mohli
Ještě jsem se nesetkal s tak mohutnou vlnou zla, připouští slovenský spisovatel a publicista Martin M. Šimečka ve své nové knize knize Výjimečný stav: Jak dobře žít ve zlých časech. „Když mluvíte s lidmi, kteří volí politiky z jiného tábora, tak jsou přesvědčeni, že hodnoty, které vyznávají, jsou nejen v opozici, ale že my – liberální demokraté – jsme jejich nepřátelé. To už není jen nesouhlas, to už je politická identita, kterou si vzali za svou,“ říká v Osobnosti Plus.
„Zhroutil se svět norem, které jsme považovali za samozřejmé. Politici převracejí význam slov a fakticky destruují základní systém pravidel, který společnosti pomohl žít v souladu se sebou samou. Je to také vinou jazyka, který dnes používají sociální sítě,“ domnívá se Šimečka.
Celkově to podle něj zcela zabraňuje vzájemnému dialogu. „Absolvoval jsem spoustu rozhovorů ve slovenských vesnicích. A není to jednoduché,“ přiznává otec lídra slovenské opoziční strany Progresivní Slovensko a obává se:
„Nemá smysl se s těmi lidmi bavit o politice. Můžete se s ním bavit o všem možném. Jsou to často dobří lidé. Ale jejich politické názory jsou děsivé, a kdyby dostali plnou moc, tak nás klidně postaví ke zdi.“
Názory mlčící většiny
Současná míra nevraživosti a zároveň spoléhání se na extrémní řešení je podle Šimečky podobná atmosféře v době druhé světové války plné zmaru a existencionálního hledání smyslu života i podstaty světa. Stejně jako tehdy je i dnes příčinou radikalizace silný vliv ideologií a hospodářská situace, soudí spisovatel.
Čtěte také
„Spisovatel Dietrich Bonhoeffer, když viděl, jak davy lidí podléhají propagandě Hitlera, říkal, že ty lidi posedla hloupost, zbavili se autonomního myšlení a naskočili na vlnu, kterou jim diktoval nacismus. A je to jako nemoc – přestávají přemýšlet, jenom opakují hesla, která jim někdo zvenčí vnucuje,“ parafrázuje Šimečka a pokračuje:
„Dnes je to podobné. Po roce 1989 mnozí lidé prožívali naději, že se budou mít dobře, budou šťastní. A ono to tak nefunguje, takže za to viní demokracii, politiky, novináře…“
Situace na Slovensku mu proto v mnohých rysech připomíná nástup fašismu před desítkami let. „Fašismus nezačíná holocaustem. Končím jím. Na začátku je to jenom taková vášeň pro národ, pro slávu, pro čistotu. A pak se to zvrhne v násilí, je to v něm obsaženo,“ analyzuje. S tím souvisí také pohrdání lidmi, nenávist k ženám a snaha o zničení kultury.
Čtěte také
Celý proces je navíc podle publicisty urychlen rozmachem sociálních sítí, které dávají prostor každému vyjádřit svůj názor, a na nichž nenávistné projevy o to více rezonují.
„V celé naší civilizaci vždycky většina mlčela, žila svoje životy a věděla, že jejich hlas nedosáhne veřejného prostoru. Když začaly sociální sítě, tak jsem to vítal jako demokratickou změnu k lepšímu, že se lidé mohou vyjadřovat,“ vzpomíná Šimečka a upozorňuje:
„Když lidé mluví v hospodě, tak zjistíte, že jsou hloupí a zlí, ale máte pocit, že to zůstane v té hospodě. Jenže teď se to provalilo do veřejného prostoru, a když každý, s prominutím, pobuda napíše na facebook politické prohlášení, tak to drtí veřejnou diskusi.“
Společenství sdílených hodnot
Česko se dnes vydává podobnou cestou jako Slovensko, všímá si se znepokojením Šimečka. Česká společnost je podle něj ale odolnější než slovenská a také se ráda považuje za západní.
Čtěte také
Rozdíl vidí spisovatel i v tom, že premiér Andrej Babiš (ANO) má jiný styl vládnutí než Robert Fico. Nebaží prý až tak po moci jako po dobrém renomé.
Vzedmutí zla a násilí sleduje Šimečka i v dalších euroatlantických státech a společnostech, snad vyjma Skandinávie. Navzdory vyostřování politického napětí je ale podle něj možné žít dobrý život.
„Jedna věc je vnímat morální kolaps a zhroucení norem. Druhá věc je, že si můžete vybudovat sami společenství lidí, kteří mají podobné hodnoty, podobné názory, nevzdali se svého jazyka, používají rozum a zároveň cit, empatii, a žít v tomto společenství,“ uzavírá Šimečka a dodává: „Asi nejhorší stav je dnes být osamocený.“
Jak jsme se do výjimečného stavu, o kterém Šimečka píše, dostali? Co můžeme očekávat od Andreje Babiše a Roberta Fica? A kam spěje náš svět? Poslechněte si celý rozhovor. Ptá se Světlana Witowská.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
