Krátký ropný šok není třeba řešit. Při delší krizi ale bude třeba reagovat adresně, radí Dvořák
Konflikt na Blízkém východě přiškrtil zásadní tepnu světového obchodu, především na asijské ekonomiky už dopadají omezené dodávky ropy a zemního plynu. Svět se musí připravit i na další omezení klíčových surovin. A to žene opět vzhůru cenovky prakticky všeho. „Vážnost je především v tom, že situace je strašně nejistá. Nevíme, co bude zítra nebo za hodinu a ta obrovská nejistota z toho dělá velký problém,“ říká v Řečí peněz rektor Vysoké školy ekonomické v Praze Petr Dvořák.
Přestože v uplynulých letech jsme si prošli řadou krizí – finanční, inflační, pandemickou – rozsah té současné může být podle expertů větší. Někteří ji dokonce označuje za závažnější, než byla ropná krize v 70. letech. A protože se mění uspořádání světa i zdroje krizí, je obtížné převzít z předchozích období účinný recept na rychlé zažehnání problému, uznává Dvořák.
Čtěte také
„Můžeme čerpat některé zkušenosti z minulosti, ale je jasné, že konkrétní situace je dnes jiná a i reakce bude muset být jiná. Klíčovým faktorem bude, jak dlouho bude situace trvat. A protože to nikdo neví, tak jsou veškeré prognózy na vodě,“ upozorňuje v rozhovoru pro Český rozhlas Plus a pokračuje:
„Šokem z hlediska cen energií už jsme si prošli v nedávné době a víme, že jeho dopad může být skutečně velmi silný, protože závislost na energiích je napříč ekonomikou i domácnostmi.“
Problém je podle něj o to větší, že česká ekonomika je převážně průmyslová. Navíc pokud by konflikt na Blízkém východě trval delší dobu, výpadky se budou týkat nejen ropy, ale i dalších strategických surovin, jako jsou hliník nebo močovina potřebná pro výrobu hnojiv.
Vysoká cena za plošná řešení
Než se výpadky projeví, mají státy čas na přípravu a rozmyšlení případných opatření, apeluje rektor.
Čtěte také
„Nejsme schopni změnit ceny ropy ani najednou přejít na jiné formy zdrojů energií, ale musíme být schopni reagovat. Přimlouval bych se proto využít ten čas k tomu, abychom měli připravena cílená opatření,“ vyzývá.
„Když to bude trvat krátkou dobu, tak v zásadě není třeba nic moc řešit, tam bych byl zdrženlivý. Pokud by to trvalo delší dobu, tak si musíme uvědomit, že řešit situaci plošně je jednoduché, ale nesmírně drahé, a na to nemáme peníze,“ připomíná.
V porovnání s poslední krizí je navíc Česko lépe připravené, ujišťuje ekonom. Máme diverzifikované zdroje ropy, takže nebudeme zasaženi přímo.
V čem ale svou strategii podle Dvořáka ještě vylepšit musíme, je spolupráce napříč Evropskou unií a sjednocení postupu, to by mělo pomoci dopady ještě lépe minimalizovat. Ekonom zároveň nabádá k co nejadresnějším řešením a potlačení politických tendencí vyslyšet veřejný tlak a ceny regulovat.
Čtěte také
„Byť to může znít tvrdě, tak se hlásím k tomu, ať necháme ceny působit. Ale současně dodávám: hledejme a analyzujme, kde je dopad největší a kde má smysl pomáhat,“ doporučuje a vysvětluje:
„Adresné opatření je, že máte vytipovaná odvětví, kde bude dopad největší a kde bude riziko, že se to přelije do vyšší inflace – to znamená dopravně nebo energeticky náročná odvětví. A na druhé straně máte vytipovány domácnosti, které jsou na cenách energií a pohonných hmot závislé, ale sociálně to těžko budou moci překonat. A tam zase pomáhat.“
Nepromeškat včasný zásah
Spolu s tím doporučuje ekonom vládě, aby se zaměřila na osvětu a transparentnost ve svých krocích. Aby veřejnost chápala, proč jsou daná opatření zaváděna a nevytvářela na politiky další tlak směrem k plošným krokům.
Čtěte také
Pod tlakem budou podle Dvořáka i centrální banky – ta evropská už deklarovala, že nebude jen tak přihlížet, aby neprováhala správný okamžik, kdy zasáhnout. Obecně ale rektor od těchto institucí očekává spíše zdrženlivost a vyčkávání.
„Centrální banka může zasáhnout, třeba zvýší úrokové sazby, což může na ceny působit- Ale je potřeba si uvědomit, že to má sekundární dopad, bude to poměrně výrazně tlačit na ekonomiku,“ uzavírá Dvořák. „V této chvíli nejsem nakloněn prudké reakci. Zpožděné zásahy mají jen určitý dopad, takže je nelze promeškat, ale aktuálně tady není žádná příliš vysoká poptávka, kterou by bylo potřeba tlumit.“
Nakolik citliví jsme na varovné zprávy, které dennodenně vidíme a čteme? Mohou devizové intervence lépe pomoci zvládnout energetický šok? A hrozí skutečně ekonomická krize globálních rozměrů? Poslechněte si celý rozhovor. Moderuje Václav Pešička.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
