Jiří Pehe: Návrhy na změny Ústavy a pravomocí prezidenta jsou jen politické divadlo
Z řad vládní koalice vzešly od jejího nástupu k moci tři návrhy na změny Ústavy. A rodí se také návrh na změnu v zákoně o zahraniční službě, který by odebral prezidentovi právo jmenovat vedoucí zastupitelských misí u mezinárodních organizací.
Změny Ústavy se mají týkat zavedení celostátního referenda, práva na platby v hotovosti a ukotvení koruny jako oficiální měny České republiky. Cílem posledně zmíněné změny je ztížit přijetí eura.
Čtěte také
Zavedení celostátního referenda je dlouhodobým cílem hnutí Svoboda a přímá demokracie. Dalším zdrojem ústavního kutilství nebo návrhů běžných zákonů – kupříkladu těch o neziskových organizacích a omezení prezidentových pravomocí – jsou zejména politici z úplného okraje vládní koalice.
Nejaktivnější je Libor Vondráček, předseda strany Svobodní, která se dostala do Sněmovny jen zásluhou nepřiznané volební koalice s SPD. Vondráček je spojen s novelou zákona o státních zaměstnancích. A nejnověji, spolu se stranou Motoristé sobě, i s návrhem na okleštění prezidentových pravomocí.
Nulová šance na úspěch
Jindřich Rajchl, předseda strany PRO, která též pronikla do Sněmovny zásluhou spojení s SPD, byl spoluautorem poslaneckého návrhu zákona o neziskových organizacích. Ten vzbudil značnou nevoli a předseda SPD Tomio Okamura později prohlásil, že návrh vznikne na vládní úrovni.
Čtěte také
Zatímco v případě běžných zákonů existuje šance, že je vládní většina prosadí, reálná šance na přijetí zmíněných ústavních změn je v podstatě nulová.
Ústavní zákon o celostátním referendu narazí hned na dvě překážky. Tou první je, že pro ústavní většinu v Poslanecké sněmovně by vládní koalice potřebovala získat nejméně 12 hlasů opozice, což je skoro nemožné v případě zákona, který souvisí s SPD.
Tou druhou je skutečnost, že v Senátu mají momentálně většinu opoziční strany. A Senát má právo absolutního veta v případě změn Ústavy a volebních zákonů. Z vyjádření opozičních stran je přitom už dopředu jasné, že navrhované ústavní změny nemají téměř žádnou šanci Senátem projít.
Skončí u Ústavního soudu?
I kdyby v podzimních volbách do Senátu zvítězilo jasně hnutí ANO, jeho zisky mu nebudou zatím stačit na získání potřebné většiny. A šance SPD a Motoristů na zisk i třeba jen několika křesel jsou téměř nulové.
Čtěte také
Koalici se může podařit prosadit návrhy na některé změny v běžných zákonech, které se týkají provozu české demokracie, ale to neznamená, že začnou platit. Kupříkladu návrh na okleštění prezidentových pravomocí jmenovat některé velvyslance by skoro jistě narazil u Ústavního soudu.
Příslušný článek Ústavy totiž stroze říká, že prezident jmenuje a odvolává vedoucí zastupitelských misí. Ústava nerozlišuje mezi českými velvyslanci v konkrétních zemích a velvyslanci u mezinárodních organizací.
U Ústavního soudu nejspíš skončí i některé další návrhy na změny zákonů, které vzešly z lůna vládní koalice během prvních měsíců její existence. Nejzřejmějším kandidátem je zákon o neziskových organizacích, který počítá se vznikem nového registru, do kterého by se povinně zapisovaly subjekty, které využívají zahraniční financování nebo mají jinou zahraniční vazbu.
Strhnout pozornost
Tento zákon by byl skoro jistě napaden opozicí nebo prezidentem coby porušující Listinu základních práv a svobod a možná i některá další ustanovení Ústavy, včetně jejího prvního článku. Ten stanoví, že Česká republika je demokratický právní stát založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana a dodržuje závazky, které pro ni vyplývají z mezinárodního práva.
Nejen v případě zákona o neziskových organizacích, ale i v případě plánovaných změn ve financování veřejnoprávních médií jde zejména o kolizi s evropským právem, což může být téma jak pro český Ústavní soud, tak pro Evropskou komisi a následně Evropský soudní dvůr. EK by se také docela jistě zabývala zrušením služebního zákona.
Shrneme-li: zákonodárné kutilství v řadách současných vládních stran, které se týká ústavy a fungování české demokracie, je ve většině případů odsouzeno k nezdaru. Předkladatelé návrhů to jistě vědí, a jejich návrhy je tedy třeba brát především jako politické divadlo s cílem strhnout na sebe mediální pozornost.
Autor je politolog a publicista
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.


