Jefim Fištejn: Poučení ze Zálivu
Po třech týdnech války v Perském zálivu se nabízí pár očividných poučení. To nejzjevnější leží úplně na povrchu: škody způsobené té které straně jsou nesrovnatelné – stejně tak, jako šance na vítězství.
Ztráty na vojácích činí u americké armády třináct lidi, u izraelské nula. Na letadlech u Američanů čtyři stroje, 3 stíhačky a jeden tankovací letoun, a u Izraelců opět nula, přičemž žádný stroj nebyl sundán z nebe v důsledku zásahu íránské protivzdušné obrany.
Čtěte také
Na straně Íránu jsou škody sotva spočítatelné: jeho námořní síly, letectvo a celý systém protivzdušné obrany prakticky zmizely ze světa. O ztrátách na infrastruktuře a lidech nemluvě.
Poučení je jasné a předem předpokládané: Co do způsobu vedení války 21. století na hlavu poráží století dvacáté. Peršané se mohou bránit jakkoliv dlouho, mohou působit jakékoliv nepříjemnosti – ostatně nepříjemnosti mohou působit také bosonozí jemenští Hútiové, ale vyhrát v takovém boji jim není dáno.
Ta druhá lekce není tak samozřejmá a na povrchu neleží. Potřebuje, jak se říká, rozžvýkat a vložit do úst. Írán totiž ve své pošetilé snaze vtáhnout do války pokud možno celý svět, vystřelil dvě rakety směrem k ostrovu Diego Garcia, kde se nachází americká základna, a ten leží v Indickém oceánu, ve vzdálenosti, panečku, čtyři tisíce kilometrů od odpalovací rampy! Rakety zřejmě cíl nezasáhly, jedna spadla do moře, druhá byla údajně sestřelena lodní protiraketou SM-3, ale smysl poučení je jinde!
Čtěte také
To už je významná novinka, která znamená, že navzdory ujištění íránských vědců, jejich země balistické rakety takového mezikontinentálního doletu vyrábí a je schopna je kdykoli vystřelit. Což zase znamená, že Evropa, a zejména ta její část, kde se nachází Česká republika, je v dostřelu smrtící zbraně, kterou disponuje tmářský a nevyzpytatelný íránský teokratický režim činicí si nárok na atomovou zbraň.
Evropané válčit s Íránem za Boha živého nechtějí, leč budou si muset zvyknout na skutečnost, že Írán je reálnou hrozbou i pro Starý svět. A to znamená, že kdykoli se Evropa dostane do vážného sporu s tamními náboženskými fanatiky, mohou ji vydírat, a takové vydírání bude podloženo faktickou možností evropská města zasáhnout.
Evropská obranná strategie pod tlakem
Jak asi na hrozbu zareagují zdejší, většinou liknaví političtí lídři, kteří válku, dokonce preventivní a obrannou, odmítají v zásadě? Nabídnou vydírajícím ajatolláhům, že splní jen polovinu jejich požadavků hned a druhou půlku až příště?
Čtěte také
Tato nová okolnost nás vrací k diskusím ze začátků třetího tisíciletí, kdy Američané nabídli Evropanům raketový štít kvůli sílící íránské hrozbě, a Rusko bylo vehementně proti takovému nápadu.
Na Mnichovské bezpečnostní konferenci v roce 2007, pokládané za zlomovou, Vladimír Putin ujistil účastníky, že ve skutečnosti je protiraketový štít budován kvůli Rusku, neboť Írán podobné zbraně nevlastní a vlastnit nehodlá.
Paradoxně, Izrael vůbec nepokládá poslední vývoj za ohrožení své bezpečnosti. Pro ostřelování jeho území zcela postačí dolet v poloměru 2 tisíc kilometrů a takové rakety Írán dávno má a chutě je využívá.
Izraelský náčelník generálního štábu Ejal Zamir tvrdí, že rakety s delším dostřelem jsou vyvinuty výslovně pro Evropu. To vyžaduje po evropských politicích určitou úpravu jejich názorů na obrannou strategii starého kontinentu.
Autor je publicista
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
