Ekonom Zámečník: Trump couvne. Trhy zatím neočekávají, že krize v Hormuzském průlivu potrvá dlouho
„Jsme v nejhorší situaci od ropné krize v roce 1973. V bohatých zemích zásadní újma ještě nezastala, ale v rozvojových zemích už je zle,“ varuje v Osobnosti Plus ekonom Miroslav Zámečník. Vedení Íránu zatím odmítá mírový plán Američanů a má vlastní požadavky, ekonoma to ale nepřekvapuje. „V zásadě je dohoda možná. Ale záleží, jak se k tomu bude stavět Izrael, jeho cílů, změny režimu, není dosaženo. A nejsem si vůbec jist, jaké cíle si stanovil Donald Trump,“ upozorňuje.
Zámečník soudí, že Trump bude ochotný ze svých couvnout. Dovozuje to z indexu od Deutsche Bank, který v sobě spojil výnosy z amerických vládních dluhopisů, vývoj trhu s akciemi a také třeba podporu Trumpa u americké veřejnosti. Když byla v minulosti hodnota tohoto podobně rekordní jako dnes, Trump prý ustoupil.
Čtěte také
„Akorát si myslím, že íránské Revoluční gardy jsou schopny prohlédnout tuto psychologickou dispozici, a to je nebezpečná situace,“ obává se ekonom.
To, že se index nebude mýlit ani tentokrát, dovozuje Zámečník z toho, že Trump navzdory svým výhrůžkám kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu ještě nezaútočil na íránské elektrárny. Své ultimátum prodloužil o pět dnů a ekonom soudí, že poté se lhůta opět prodlouží – s vysvětlením, že se vyjednává.
„Každého, kdo se podívá na mapu a řekne si ‚kde bych mohl udělat hodně škody, kdybych byl slabý, ale měl bych hodně šáhidů‘, napadne, že Hormuz bude výborný. Íránci toho tolik nerozmlátili, jenom o tom mluví. A to bohatě stačí,“ připomíná ekonom.
Čtěte také
A poznamenává, že americký prezident byl prý varován, že dojde k blokádě průlivu, pokud Spojené státy zaútočí na íránský režim.
Hormuzský průliv je navíc na obou březích lemován vysokými horami, což komplikuje možnost pozemní intervence. K vyřešení konfliktu by proto byla potřebná kapitulace íránské strany a změna tamního režimu.
Ta by ale neproběhla klidně, bez převratu a tak, jak by si Západ představoval, připomíná Zámečník. Soudí proto, že výsledkem útoku na Írán může být mimo jiné posílení Ruska, které má s Íránem zavedené stabilní transakční vztahy.
Disproporční růst rozpočtů
Přesto vývoj a predikce trhu podle Zámečníka ukazují, že konflikt nebude mít dlouhodobý charakter. „Když bych se podíval na vývoj na trhu plynu, tak vidíme, že termínované dodávky na třetí a čtvrtý kvartál tohoto roku jsou za vysoké peníze. Na rok 2027 je to níž a pro rok 2028 už ceny vypadají jako před začátkem tohoto dobrodružství,“ všímá si ekonom a doplňuje:
Čtěte také
„Jinými slovy trhy podle všech dostupných informací zatím nepředpokládají, že by konflikt trval tak dlouho, aby dokázal ovlivnit situaci i v roce 2028.“
I z toho důvodu by nezaváděl žádná plošná opatření proti rostoucím cenám pohonných hmot a energií. Poptávka by se podle něj měla regulovat přirozeně a vláda by měla zasáhnout až ve chvíli, kdy bude situace vážnější.
„Problém nastává tehdy, když ceny pohonných hmot začnou probublávat do cen všeho ostatního. Máme tady kanál pro zvýšení cen přes síru, čpavek a drahá hnojiva,“ upozorňuje. „To jsou změny druhého řádu a je to věc krajně nemilá, protože zasahuje rozpočty disproporčním způsobem – a rozpočty slabších domácností budou zasaženy přes potraviny.“
Pojistit budoucnost a bohatství
Rostoucí ceny mohou kromě hospodaření domácností ovlivnit i rozpočet Česka. Ten už přitom nyní podle předsedy Národní rozpočtové rady Mojmíra Hampla porušuje hned dva zákony – o rozpočtové odpovědnosti a o financování obrany.
Čtěte také
„Se státním rozpočtem v posledních letech nezacházíme dobře, ale zatím není v katastrofální situaci,“ domnívá se Zámečník. „Už nás to nicméně dohání, protože Česko, které bylo dlouhé desítky let exemplární, se začíná rozkližovat, pokud jde o veřejné finance. Jedna věc se týká výdajů na obranu, druhá věc je, že porušovat zákony se nemá.“
Zvyšovat schodky přitom podle něj není a priori překážka – důležité ovšem je peníze neprojíst, ale efektivně investovat do strategických oblastí. Z toho důvodu by omezil výdaje na transfery obyvatelstvu nebo zbytné části rozpočtu na zdravotnictví. Naopak by investoval do infrastruktury, vědy, výzkumu a do armády.
„Na obranu se dívejme jako na svého druhu pojištění – pojišťujeme budoucnost, takže má smysl schodek zvyšovat,“ uzavírá Zámečník. „Je to investice, která chrání bohatství, jež máme, a eventuálně budoucí růst. Krátkodobě se přes vojenské výdaje na zbrojení ekonomika dá rozpumpovat, dlouhodobě to ale potenciální produkt zvednout nedokáže.“
Jak by probíhala případná změna režimu v Íránu? Měl Donald Trump promyšlené cíle pro konflikt s Íránem? A kde by se Česko mohlo inspirovat v modelech financování obrany? Poslechněte si celý rozhovor, ptá se Světlana Witowská.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
