Petr Holub: Vláda ruší stavební úřady. Má vůbec alternativu?
Zdá se, že vládní činitelé na něco zapomněli. Nechali poslat do Poslanecké sněmovny návrh novely stavebního zákona, podle níž by se už od ledna roku 2027 mělo zrušit zhruba 600 stavebních úřadů, které dnes působí v rámci příslušných radnic. Namísto nich bude mít povolování staveb na starost jeden Úřad rozvoje území, který bude mít pobočky ve 14 krajských městech a vedle nich ještě blíže neurčený počet místních pracovišť.
Čtěte také
Nikdo však neví, kde zbrusu nový gigantický státní úřad vezme okolo deseti tisíc odborných pracovníků či expertů, kteří budou podle dostupných informací přinejmenším potřeba.
Existuje ovšem neurčitý plán, že do nové instituce nastoupí pracovníci ze současných stavebních úřadů ve městech, problém je však v tom, že se jim nemusí chtít. O tom, jak to je vážné, svědčí průzkum, který mezi 1100 pracovníky provedl Odborový svaz státních orgánů a organizací, jehož výsledky odboráři označili za alarmující.
Zhroutí se systém?
Jen 33 procent současných obecních zaměstnanců, kteří mají stavební řízení na starost, je připraveno přejít do služeb státního Úřadu rozvoje území. Dalších 27 procent dotázaných zůstane na obci, kde převezmou jinou funkci. Zbylí experti, tedy 40 procent, odejdou při plánované změně raději do penze, anebo si budou hledat práci v soukromém sektoru.
Čtěte také
Logicky tím vzniká obava, že stavební řízení podle nového mustru nebude mít kdo dělat. Slovy autora průzkumu Pavla Bednáře „se pak celý systém stavebních řízení může zhroutit jako domeček z karet“.
Samozřejmě je možnost, že ministři a další zástupci vlády nabídnou současnému personálu stavebních úřadů tak skvělé podmínky, že si své odmítavé stanovisko rozmyslí. To nelze předem vyloučit. Ovšem u neochoty přejít z radnice do služeb státu může hrát roli jeden nenápadný, ale klíčový rozměr celé transformace.
Odpovědnost Praze
Jde o to, že dosud měla stavební řízení na starost samospráva. Sice šlo o takzvanou přenesenou působnost, stejně však agendu vyřizovali úředníci, kteří měli těsné kontakty s volenými radními a zastupiteli, a pochopitelně také s občany.
Čtěte také
Patřili prostě k obci, pro kterou pracovali a sledovali společný cíl, tedy její rozvoj. To se změní. Napříště budou odpovědni pražské centrále a v jejím zastoupení budou diktovat projekty, které mohou být se zdravým rozvojem obce v příkrém rozporu.
Celý tento model centralizace stavebního řízení je neobvyklý nejen z pohledu polistopadových poměrů v Česku. Schvalování staveb patří v celé Evropě do agendy samospráv a dává to i rozum. O obci mají rozhodovat občané a jejich volení zástupci, experti ze stavebních úřadů jen zajišťují, aby vše probíhalo podle společného zákona.
Centrální autorita státu
Patří to k tradici volených obecních samospráv, které v tuzemsku vznikly dávno za rakouského mocnářství, přesně v roce 1849. Tehdejší reformátoři přitom svůj úmysl jasně definovali, jak to nedávno popsal německý historik Ralph Melville.
Do rozhodujících funkcí v obci měli být voleni zkušení lidé, kteří budou zprostředkovávat mezi běžnými obyvateli a státem. „Tím měla obec získat autoritu, kterou potřebovala, aby se mohla prosadit vůči státu a byrokracii,“ uvedl Melville.
Tento systém – s určitým přerušením za dob socialistického Československa – funguje dodnes a není dokonalý jako žádná demokratická instituce. Nový model proti tomu sází na centrální autoritu státu, kterou budou prosazovat anonymní byrokrati z Prahy nebo krajských měst. Kdo z expertů, kteří dnes žijí se svým městem nebo vesnicí, se toho bude chtít zúčastnit?
Autor je reportér serveru Seznam Zprávy
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
