Evropa musí hájit otevřenost Hormuzského průlivu, věří Landovský. Dvořák: Není jasné, jak se zapojit

Pane Landovský, jak by Evropa měla zareagovat na Trumpovu výzvu, aby zajišťovala průchodnost Hormuzského průlivu?

Jakub Landovský: Měla by reagovat pozitivně. Protože Evropa stejně jako všichni ostatní z našeho spolku západních států vždycky tvrdily, že svoboda plavby na mezinárodních vodách a udržení světového obchodu je jedna z priorit světového řádu postaveného na pravidlech.

Čtěte také

V zájmu Ameriky je bezpečný Hormuzský průliv. Problémy jsou kopnutí do čínské holeně, glosuje ekonom

Ten nám dnes dýchá své poslední dechy a je třeba bránit alespoň vlastní zájem. A v tomto ohledu má spousta zemí mnohem větší expozici s uzavřením Hormuzského průplavu než samotné Spojené státy, které jsou velkým exportérem ropy i zemního plynu.

Martin Dvořák (STAN): Argumentovat mezinárodním právem v situaci, v jaké konflikt v Íránu vznikl – rozhodně nebyl úplně v souladu s mezinárodním právem – je trošku liché. Pojďme se bavit fakticky o tom, že situace, která tam vznikla, je potenciálně velkým rizikem, možná přímo katastrofou pro celý svět včetně Evropy.

A taky si upřímně řekněme, že prezident Trump se svých spojenců neptal, když se rozhodl zahájit válku. On ji zahájil.

Čtěte také

Írán nehraje o vojenské vítězství. Chce, aby soupeře konflikt přišel příliš draho, myslí si íránistka Kříhová

Dnes jsme všichni nuceni čelit důsledkům, které jsou podle mého názoru nedozírné. Nikdo v tuto chvíli úplně přesně neodhadne, jak to dopadne, ani co je skutečným cílem celé záležitosti.

Na druhou stranu je pravdou to, že Evropa nutně potřebuje fosilní paliva a další suroviny, které protékají Hormuzským průlivem, a nemůže se tvářit, že to není úplně náš problém.

Evropa se nemůže zříci své zodpovědnosti. I když způsob, jakým by se případně zapojila do pomoci či ochrany Hormuzského průlivu, je v tuto chvíli poměrně diskutabilní. 

Bránit naše spojence

Pane Landovský, vy jste řekl, že by Evropané měli na Trumpovu výzvu, aby začali sami střežit Hormuzský průliv, odpovědět pozitivně, že to je i v jejich zájmu. Ale co konkrétně by to mělo znamenat? Co konkrétně by tam Evropa mohla nebo měla dělat?

Landovský: To má dvě roviny. První rovina je, že tam jezdí lodě a ty je třeba hájit přímo na moři. Dnes je obrana proti dronům a proti minám velice sofistikovaná, nebezpečná práce. V současnosti, která připomíná stále eskalující, velice nebezpečný svět bez pravidel, s tím já souhlasím, byla připomínka mezinárodního práva spíš jedovatým ohlédnutím zpátky na všechny ty, kteří tvrdili, že nám vydrží.

Čtěte také

Tankerová tepna přiškrcena. Hormuzský průliv může podle experta Írán zaminovat

Druhá věc je, že Írán útočí v zálivu na evropské spojence. Pokud chceme hrát hru, kdo začíná útočit na koho, tak Evropa má vztahy s Katarem, s Kuvajtem, s ostatními zeměmi. A na ty se útočí.

Evropa samozřejmě nevstoupí do žádné války. To není možné. Ale může podporovat tyto země, které se brání agresi Íránu, finančně, protivzdušnou obranou, diplomaticky. Ta agrese má totiž pořád ještě nějaký důvod a tím není naše závislost na fosilních palivech, ale cesta Íránu za jadernou zbraní.

To by prakticky mohlo znamenat, že se Evropa bude podílet na střežení Hormuzského průlivu? Toto, co jste řekl, že bude podporovat svoje spojence v regionu.

Landovský: Ano, to by mělo znamenat, že Evropa bude sledovat své vlastní zájmy na Blízkém východě včetně fyzické přítomnosti a včetně podpory Spojených států. Protože já si neumím představit svět, ve kterém vyhraje Čína, Rusko, Írán a Severní Korea.

Řešit to, co Trump nedomyslel

Pane Dvořáku, vy jste připustil, že Evropa se tak úplně nemůže zříkat svojí spoluodpovědnosti za situaci, když se jí týká to, že Hormuzský průliv není průchodný. Co by měla Evropa dělat?

Dvořák: Já si neumím představit speciálně českou účast na vojenské akci. Napadlo mě, že bychom tam mohli poslat jeden nafukovací člun s bývalým vrchním velitelem armády, ale to asi nepomůže.

Souhlasím s tím, že Evropa by měla být aktivní. Znovu musím zopakovat, Evropa byla vystavena situaci, kterou nezpůsobila, kterou si nepřála. Obávám se, že důsledky svého iniciačního kroku si nedomýšlel v tu chvíli ani prezident Trump. A teď se od nás chce, abychom to řešili.

Čtěte také

Zablokuje Írán Hormuzský průliv? Ceny ropy by rostly, to by podpořilo ruskou ekonomiku, míní ekonom

Je pravda, že máme spojence v zálivu. Já jsem tam pět let působil, takže si umím představit situaci, kdo s kým a jak má vyjednávat.

Na druhou stranu bohužel stále nemáme jasno, jaký je cíl vyjednávání... Pojďme se domluvit na tom, že potřebujeme, aby Hormuzský průliv byl průjezdný, aby mohly proudit suroviny, aby mohly proudit hnojiva a tak dále.

Naše pozice by měla být rozhodně spíše v diplomatickém vyjednávacím na místě než ve válečné vřavě, o které zatím ani úplně není jasné, jestli nastane, nebo nenastane.

Umím si představit – a teď jsem úplně mimo jakýkoliv oficiální rámec, ale protože jsem byl součástí mise v Iráku po pádu Sadámma Husajna, tak si to umím představit – vyslání nějaké symbolické jednotky, ať už chemické, nebo vojenské nemocnice nebo něco takového. Ale to by znamenalo, že tam začne pozemní operace. To je v tuto chvíli spíš málo pravděpodobné, ale ne úplně vyloučené.

Problém dnešní Evropy

Válka v Íránu, kterou zahájili Američané a Izraelci, vstupuje už do čtvrtého týdne. Není potřeba vzít v potaz, že Evropy, jak připomněl pan Dvořák, se nikdo na nic neptal?

Landovský: Ano, můžeme hrát tuto hru, ale to je dnes už docela jedno. Pocity z mezinárodního dění nebo odkazy na nefunkční instituce a pravidla mezinárodního práva vás nikam neposunou.

Vy musíte sledovat vlastní zájem a vědět, kdo je váš spojenec, kdo je vám blíž. A v tomto případě já neváhám, kdo je nám blíž.

Čtěte také

Břetislav Tureček: Íránci jsou schopni zablokovat Hormuzský průliv jedním gumovým člunem s výbušninami

Zároveň jsem si vědom toho, že žádná z velmocí v geopolitickém uspořádání neavizuje dopředu své zásadní kroky. To je problém současného uspořádání.

Evropa teď zaplatí za to, že není schopna jednat velmocensky. To je hlavní problém dnešní Evropy a s tím budeme muset nějakou dobu žít, protože svět institucí přijde – ale třeba za osm deset let, až se mocenská rovnováha znovu ustálí. 

Jak hodnotíte prohlášení čtrnácti evropských a dalších zemí z minulého týdne, ke kterým se připojilo i Česko? Prohlášení vyjadřovalo ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem.

Dvořák: My jsme v situaci, kterou jsme si nepřáli a nezpůsobili ji, ale musíme na ni reagovat. Souhlasím s panem Landovským, teď není čas a důvod ohlížet se zpátky, jak to celé vzniklo, ale je potřeba hledat řešení.

Čtěte také

Bříza: Spojené státy podcenily, jak se bude Írán bránit. Trump teď chce, aby Čína dotlačila Írán k akci

Evropa je existenčně závislá na tom, aby Hormuzský průliv fungoval. Bez ohledu na to, jak to celé vzniklo a co tomu můžeme vytknout, je v pořádku, že se Evropa k tomu hlásí.

Jak konkrétně to má vypadat – kromě nafukovacího člunu jsem neslyšel žádný konkrétní návrh. Situace eskaluje a je otázka, jestli jsme fyzicky schopni zajistit bezpečnou cestu průlivem, anebo jestli musíme hledat diplomatickou cestu. A pak je otázka, co v diplomatickém vyjednávání můžeme nabídnout, jaké jsou trumpovské karty, které dáme na stůl.

Je v zájmu evropských zemí zapojit se do vojenské operace v Hormuzském průlivu, nebo je riziko zatažení do konfliktu příliš vysoké? A můžeme si dovolit zůstat stranou, aniž bychom riskovali ekonomický propad a vážný rozkol v euroatlantických vztazích? Poslechněte si celý rozhovor nahoře v článku.