Stát vznikl, aby zajistil bezpečí. Říkat, že to nejde, je absurdní, komentuje rozpočet historička ekonomie

22. březen 2026

Česko zná rozpočet pro letošní rok, který Sněmovna schválila se schodkem 310 miliard korun. Nejspornějším tématem emotivní debaty byly i výdaje na obranu. „Jde o to, jak se ten koláč rozdělí a jak dokážou jednotlivá ministerstva snížit své náklady na výdaje, které nejsou v téhle chvíli nezbytné,“ poukazuje v Leonardu Plus historička ekonomie Antonie Doležalová, která působí na Univerzitě Karlově a v Cambridge.

„Myslím, že náš stát je příliš drahý, a je rok od roku dražší,“ poukazuje ve vysílání Českého rozhlasu Plus.

Čtěte také

„Já sama si jako občan vůbec nevšímám, že bych pociťovala, že žiji ve státě, kde je blahobyt rozšířen tak, že je v pořádku, že 40 procent všeho – a ono to bude více – co tato země vyprodukuje, zaplatíme státu,“ hodnotí.

Efektivní výběr daní, tedy takový, který není příliš finančně náročný, podle expertky padl v momentě, kdy se daně začaly zvyšovat. Čím dál více lidí se totiž jejich placení snažilo uniknout.

„Češi byli už za Rakousko-Uherska známí tím, že jsou to velcí neplatiči,“ přidává Doležalová historickou perspektivu. Historické srovnání mimo jiné poukazuje i na „fascinující křivku“ a fakt, že nedoplatky jsou ve vztahu k vyrobenému HDP (hrubému domácímu produktu) stále stejné.

Čtěte také

„Takže za těch více jak sto let jsme se neposunuli ani o krok dál v efektivitě výběru daní,“ vysvětluje expertka. „A přesto si každý další ministr financí vymyslí nějakou novinku, novou daň, nové pravidlo.“

Právě v kontextu daňových nedoplatků se proto domnívá, že je stát stále dražší. „Protože není schopný ani vybrat peníze, které řekne, že vybere. A vlastně nám některé skutečnosti zamlžuje, protože jako jednotlivci do toho tolik nevidíme,“ vysvětluje.

Jak rozdělit rozpočet?

Státní rozpočet se podle odbornice výrazně rozrostl se vznikem politických stran. Ve snaze prosadit požadavky voličů politici paradoxně požadovali více a více peněz – a z pomyslného koláče ukrajovali stále větší kus.

Čtěte také

„Jde o to, jak se ten koláč rozdělí a jak dokážou jednotlivá ministerstva snížit své náklady na výdaje, které nejsou v téhle chvíli nezbytné pro to, aby stát fungoval,“ zdůrazňuje Doležalová v kontextu dnešních debat o výši rozpočtu a jeho rozdělení.

I v geopoliticky napjaté době je podle ministryně financí Aleny Schillerové z ANO nereálné, aby se na obranu věnovala více než dvě procenta HDP. Zajištění bezpečí přitom bylo vždy klíčovou povinností státu, zdůrazňuje historička.

„Už v 18., 19. století stát, jak ho známe dnes, začal vznikat, aby nám zajistil bezpečnost zvenku i zevnitř,“ vysvětluje. „Takže když mi ministr financí říká, že to prostě nejde, tak porušuje základní princip, pro který stát existuje. Je to absurdní prohlášení.“

Čtěte také

Doplňuje i kontrast prvorepublikových rozpočtů, na které se mnohdy vzpomíná s tím, že byly vždy vyrovnané, tedy bez přebytku či schodku. To se ale povedlo pouze dvakrát, objasňuje historička. „Schodek státního rozpočtu byl tabu,“ poukazuje. „Když chtělo Československo půjčku od americké nebo západoevropské bankovní instituce, tak se mlžilo, mlžilo, mlžilo.“

Současné Česko se ale nenachází v nijak státotvorném okamžiku, jako tomu bylo na začátku 20. let minulého století, dodává historička ekonomie.

„Jsme v normálně demokraticky fungujícím státě, kde se co čtyři roky vystřídá politická reprezentace, přijde nový ministr financí,“ uzavírá Doležalová. „Já bych velmi ráda, kdyby tam byla vidět nějaká morální kredibilita. Kdyby bylo vidět, že jasně sledujeme zájmy státu – to tam bohužel vidět není a je to velmi smutné.“

Škodí státu byrokracie? Proč podle expertky žijeme v kapitalismu a chceme si nechat výhody socialismu? A proč s daňovou zátěží roste i počet těch, kteří daně neplatí? Poslechněte si celý pořad v audiu na začátku článku.

autoři: Václav Pešička , jud
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.