Kateřina Perknerová: Povinnost ozvat se, dokud je čas

Čtěte také

Petr Hartman: Prezident Pavel opět probíral s premiérem Babišem nízké výdaje na obranu

Jeho podoba je podle něj výsostnou pravomocí vlády neboli paragrafovým zněním definice její politické existence. Byť současná koalice dokola opakuje, že je to pouze pravdivá verze předlohy předchozího kabinetu, je to nezpochybnitelně její pojetí správy věcí veřejných.

Rozpočet je věcí vládní většiny

Vláda musí mít nástroj, kterým bude naplňovat svoje programové priority. Loňské volby byly svobodné a demokratické. Jejich vítěz, hnutí ANO, se nijak netajil tím, že snižování deficitu, válka na Ukrajině nebo pumpování prostředků do zbraňových systémů nejsou jeho vlajkovou lodí. Lidé, kteří trojkoalici nevolili – ani prezident – nemohou tento fakt zvrátit.

Naopak je jejich občanskou i ústavní povinností nechat zvolené zástupce lidu třímat kormidlo dějin po dobu čtyř let, pakliže to bude vůle parlamentní většiny. Stejně jako kritizovat rostoucí zadlužení státu a finanční zatížení budoucích generací.

Čtěte také

Julie Hrstková: Rozpočet aneb Česko směřuje k setrvalým schodkům a horším službám státu

Jiný je ale příběh o utahování šroubů neziskovým organizacím, veřejnoprávním médiím, úřadům bojujícím s dezinformacemi. ANO, SPD a Motoristé jistě namítnou, že vládní prohlášení i jejich předvolební sliby obsahují jak tažení proti tzv. politickým neziskovkám, tak podporu bezbřehé svobody slova. Což v případě SPD zahrnuje třeba protimigrační plakát s mužem tmavé pleti třímajícím nůž.

Co se skrývá za Rajchlovým nástřelem

Legislativní nástřel poslance SPD a předsedy strany PRO Jindřicha Rajchla ovšem ukázal, co je reálně ve hře. Kontrola, šikana, zákazy. Pokud se státu nebude jakákoli fyzická či právnická osoba pozdávat a udělá, byť směšnou administrativní chybu, uvalí na ni drakonické sankce.

Místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček tvrdí, že jim jde jen o průhlednost finančních toků a že lidé by měli mít právo vědět, kdo financuje subjekty, jež ovlivňují veřejné mínění. Jenomže organizace typu Člověka v tísni to dávno deklarují. Zato nepřátelským zahraničím sponzorovaní trollové to nikdy dělat nebudou, i kdyby tu byla legislativa jako břitva. Z toho plyne, že cíle podobných snah jsou jiné než transparentnost. A to je důvod, proč by měli protestovat slušní vládní poslanci, opozice, prezident i občanská společnost.

Kateřina Perknerová, komentátorka Deníku|foto:Matěj Skalický, Vinohradská 12

Až začnou pod státním tlakem zavírat krám první neziskovky, bude pozdě. Neboť stále je aktuální text Martina Niemöllera ze 40. let minulého století: „Nejdřív přišli pro komunisty, a já jsem se neozval, protože jsem nebyl komunista. Pak přišli pro Židy, a já jsem se neozval, protože jsem nebyl Žid. Pak přišli pro odboráře, a já jsem se neozval, protože jsem nebyl odborář. Pak přišli pro katolíky, a já jsem se neozval, protože jsem byl protestant. Pak přišli pro mě a tehdy už nezbýval nikdo, kdo by se mohl ozvat.“

Autorka je redaktorka a komentátorka Deníku