Eduard Freisler: Trumpova venezuelská banka aneb jak revolucionáři „svrhli“ revoluci

Čtěte také

Venezuela neměla mnoho možností, jak se akci Spojených států bránit, popisuje analytik Bříza

Je to vlastně vysněný svět Donalda Trumpa, tedy ničím nerušený byznys a plynulý tok peněz. Americký prezident do „rušiček“ přitom zahrnuje i opozici na čele s Maríou Corinou Machadovou, loňskou laureátkou Nobelovy ceny míru. Trump si zatím nepřeje její návrat do Venezuely, natož vypsání svobodných voleb.

Mohlo by totiž dojít ke srážce s revolucionáři, pouličním protestům, možná i k násilí. Pohádkový svět ropy a zlata by se mohl rozplynout.

Přítel Trump

Rodríguezová Trumpa dokonale přečetla. Měla a má před sebou politika, který má rád pocit triumfu a k tomu na tom ještě vydělává. Ulít mu trochu bohatství není přitom pro Rodríguezovou a spol. zas až tak bolestivé, vždyť se jedná o nerostné zdroje Venezuely. A pokud jde spolupráce jako po másle, Trump je ukonejšen.

Čtěte také

Jan Fingerland: Maduro padl, Blízký východ se zatřásl

Plán zatím vychází. Celá Madurova klika je stále u moci.

Pro opozici je to tak zatím hořkosladký vývoj. Troufám si tvrdit, že většina Venezuelanů byla z dopadení Madura nadšená. Očekávané časy svobody a demokracie se ale nedostavily. Jejich osvoboditel se totiž spřáhl s jejich uzurpátory.

Rodríguezová dokonce Trumpa veřejně nazvala přítelem a společníkem. A to ještě, přeneseně řečeno, nezaschl pot na čele Nicoláse Madura, který mu tam vyrašil, když do jeho ložnice na počátku roku vtrhlo americké komando.

Mají rádi dolary?

Je ohromující, jak rychle zapřísáhlí venezuelští socialisté, kteří svou legitimitu postavili z velké části na odporu vůči „koloniální“ a „imperialistické“ Americe, jdou teď Trumpovi na ruku. Trump se přitom chová přesně jako ten rozpínavý kolonizátor, jak ho ještě nedávno vykreslovala státní propaganda.

Eduard Freisler|foto:Kateřina Cibulka, Český rozhlas Plus

Možná, že Rodríguezová a ostatní hrají o čas a trpělivě vyhlížejí konec Trumpova prezidenství. Demokrat v Bílém domě by mohl být daleko méně agresivní a třeba by se z Venezuely i stáhl. To je ale divoký gambit.

Rodríguezová zašla ve svém podbízení Trumpovi příliš daleko. Určitě alespoň v očích radikální frakce revoluce, která se teď musí přinejmenším ošívat. Její členové jsou vlastně zralí na psychiatra. Čtvrt století měli věřit v to, že tržní hospodářství je zlo, stejně jako politika USA, a teď sledují, jak jejich vedení tohle všechno uvádí do praxe. Musel se jim zhroutit svět.

Nakonec může být ale všechno daleko prozaičtější a venezuelští socialisté mají prostě rádi dolary a je jedno, jestli se schovávají za levicovou či pravicovou ideologii. Možná, že jsou v tomto ohledu trumpovější než sám Trump.

Autor je publicista, dlouhodobě sleduje dění v Americe