Schodek 310 miliard je nezodpovědný, vadí Kovářové. Hrnčíř namítá: Je pozůstatek po vaší vládě

Jeden z pozměňovacích návrhů, které předkládá TOP 09, chce snížit schodek rozpočtu o 64 miliard korun na úroveň, která by ani náznakem nebyla v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Je to pro vás ještě téma k řešení?

Jan Hrnčíř (SPD): Není to v tuto chvíli téma. Navíc ten pozměňovací návrh není úplně realistický. Tam se třeba berou peníze na zemědělskou politiku.

Dnes máme obecně problém s konkurenceschopností našeho zemědělství, protože není tak silně dotované jako jinde v okolních státech, takže naše potravinová bezpečnost klesá. Návrhy, které TOP 09 předložila, bychom tuto konkurenceschopnost snížili ještě víc, což není v pořádku.

Čtěte také

Na rok 2027 toho vláda slíbila tolik, že udržet rozpočet v rovnováze bude nemožné, usuzuje Holub

Takže se schodkem 310 miliard korun jste v souladu?

Hrnčíř: Je to maximum možného. My jsme se samozřejmě snažili, co jsme mohli. Seškrtali jsme skoro 12 miliard na provozních výdajích státu a v tuto chvíli opravdu nešlo ten schodek udělat nižší. Nemám z toho radost, je to vysoký schodek, ale opravdu je to maximum možného.

Příští rok budete rozpočet sestavovat od začátku vy. Z jakého schodku byste měl radost?

Hrnčíř: Radost bych měl z vyrovnaného, nebo přebytkového rozpočtu, ale samozřejmě to reálné není. Musíme se podívat na situaci, jakou tady zanechala minulá vláda. Kumulovaný schodek byl nějakých 1200 miliard, vůbec největší v historii. Není možné to z roku na rok radikálně snížit. Ale my se snažíme dělat všechno pro to, aby se schodek snižoval.

Čtěte také

Ekonom: Stanjura byl silný ministr, byť tak nepůsobil. Rozpočet je ostuda, k soudu ale nepůjde

Paní Kovářová, hnutí Starostové a nezávislí už na snižování schodku apelovat nebude?

Věra Kovářová (STAN): Vláda se rozhodla, že půjde cestou 310 miliard deficit. Seškrtala 21 miliard na výdajích na obranu, vyčlenila z návrhu rozpočtu 18 miliard na Dukovany a škrtla řadu výdajů především na prevenci, na vědu a výzkum.

Rádi bychom, aby tato vláda respektovala pravidla rozpočtové odpovědnosti a rozpočtová pravidla. Aby dodržovala zákon, protože navyšovat schodek tímto způsobem v době, kdy máme vysoký hospodářský růst, je opravdu nezodpovědné.

Především výdaje na obranu jsou v době, kdy čelíme řadě globálních krizí a válek, jsou skutečně proti tomu, k čemu jsme se zavázali. Vláda pravděpodobně nedosáhne onoho závazku dvou procent HDP vůči NATO. To považujeme za ohrožení obranyschopnosti naší armády.

Čtěte také

Ševčík: V návrhu rozpočtu chybí peníze na nemocenskou. Kovářová: Na mandatorní výdaje finance jsou

Je toto důležitější než podpora zemědělství, o které mluvil pan poslanec Hrnčíř?

Kovářová: Je to podpora pro velké agropodniky, takže je otázka, zda je to skutečně tak významné.

Pro nás je zásadní, abychom měli dostatečné výdaje na obranu, abychom zajistili naši obranyschopnost. A také jsou pro nás zásadní výdaje na bezpečnostní složky a policii. To je důležité pro vnitřní bezpečnost.

Také je velmi významné, aby se udržel rozsah veřejných služeb, jako je školství, veřejná doprava, sociální služby.

To, že vláda seškrtala více než 40 miliard korun, a přesto má schodek 300 miliard korun, to je skutečně velmi nezodpovědné. Je otázkou, jak je to možné. My budeme apelovat na to, aby se schodky snižovaly, protože to je zodpovědné pro další generace.

Dopad konfliktu na Blízkém východě

Pane Hrnčíři, neobáváte se, že by schodek mohl být nakonec ještě vyšší kvůli dopadům konfliktu na Blízkém východě na vývoj světové, potažmo české ekonomiky?

Hrnčíř: Konflikt bude mít pravděpodobně dopad na hospodářský růst. Záleží na tom, jak dlouho bude trvat. Pokud podle slov prezidenta Donalda Trumpa brzy skončí, tak si myslím, že dopady nebudou tak fatální. My pevně věříme, že se to razantně na ekonomice neprojeví.

Čtěte také

Nechceme protahovat rozpočtové provizorium, tvrdí SPD. Nelze si vymýšlet, že v této situaci zákony neplatí, oponuje STAN

Ale docela mě pobavily výzvy ke snižování schodku a slova, že schodky jsou nezodpovědné, od kolegyně, která byla součástí vládní koalice, která zadlužila tuto zemi historicky nejvíc za celou dobu své existence. Mně to přijde velice úsměvné.

Samozřejmě souhlasím s tím, že by bylo ideální mít vyrovnané hospodaření, ale není to možné.

Stále narážíte na to, že předešlá vláda měla nejvyšší schodky. Jaké je tedy to číslo, které chcete prosadit na příští rok, abyste dostáli tomu, že vaše koalice je rozpočtově zodpovědná?

Hrnčíř: V tuto chvíli máme před schvalováním rozpočtu na rok 2026 a těžko v této chvíli může někdo říct, jaký bude schodek pro příští rok. Já pevně věřím, že bude nižší než v letošním roce, ale opravdu to nevím. Těch neznámých je celá řada.

Čtěte také

Na pozdější opravy rozpočtu se pravidla nevztahují, zní z ANO. „Udělali jsme chyby,“ uznává lidovec

Uvidíme, jakým způsobem se bude vyvíjet hospodářský růst, jaké budou predikce. V létě budeme mít matematickou predikci na příští rok.

Já jsem rád, že se nám podařilo srazit inflaci, že jsme platby za obnovitelné zdroje převedli na stát tak, abychom zlevnili ceny energií. To se dobře projevilo v inflaci, zvyšuje to konkurenceschopnost našich podniků a samozřejmě to snižuje náklady domácnostem.

To jsou všechno věci, které v tom rozpočtu jsou obsaženy. Přidáváme peníze nejenom bezpečnostním složkám, ale celé řadě skupin státních zaměstnanců.

Škrtání výdajů na vědu

Paní Kovářová, co podle vás vláda udělala s přesuny plateb pro větší konkurenceschopnost České republiky? Třeba to převedení platby za obnovitelné zdroje na stát, je to v pořádku?

Kovářová: Musím reagovat na kolegu Hrnčíře. Jestli ho pobavilo to, co říkám o zodpovědném hospodaření, tak to je velmi smutné. Není to žádná legrace. Nám se podařilo konsolidovat veřejné finance, deficit k HDP byl dvě procenta. Začínali jsme na pěti procentech, a to za situace, kdy k nám přišlo 500 tisíc uprchlíků. Ale nechci se vracet do minulosti.

Čtěte také

Jiří Pehe: Je zákon o rozpočtové odpovědnosti jen politická deklarace?

Pokud vláda převádí v období hospodářského růstu platbu za obnovitelné zdroje na stát a tvrdí, že se zlevnila cena elektřiny, tak to není pravda. Tyto peníze pak budou chybět právě na ony veřejné služby, o kterých jsem hovořila, že jsou pro nás důležité, a také na zajištění peněz na obranyschopnost naší země. A to jsou věci, které by tato vláda měla brát na zřetel.

Že se vláda soustřeďuje na zemědělskou politiku, to je v pořádku. Ale zároveň pokud hovoří o konkurenceschopnosti a ve svém vládním prohlášení má, že bude významně podporovat vědu a výzkum a že navýší výdaje na vědu a výzkum, tak tam vidíme významný pokles.

Například se škrtlo 500 milionů korun na mezinárodní vědeckou spolupráci, což jsou naše příspěvky do CERNu. Přitom to je směr, kterým by se Česká republika měla vydat. V CERNu je celá řada našich vědců, jezdí tam studenti. A pokud vláda hovoří o tom, že věda,  výzkum a inovace zajistí naši konkurenceschopnost, tak by tyto peníze rozhodně škrtat neměla.

Čtěte také

EET je třešinka na dortu, podnikatelé po ní volali. Boj se šedou ekonomikou dostane přednost, říká Schillerová

Paní Kovářová, váš předseda Vít Rakušan by rád viděl, aby se na obranu přidalo 17 miliard korun. Má to být přesun mezi kapitolami rozpočtu. Z čeho by tedy ty peníze měly jít?

Kovářová: Pokud chce vláda dát 17 miliard na obnovitelné zdroje a bude to platit za občany plošně, i za ty, kteří to nepotřebují, bude to platit také za firmy, které to nepotřebují... Mohla by tuto částku snížit pouze pro firmy, které mají skutečně vysoké energetické náklady, tam to ohrožuje jejich konkurenceschopnost. Ty peníze by pak mohly být přesunuty právě na obranu a bylo by to smysluplné.

Plošná pomoc živnostníkům?

Pane Hrnčíři, bylo by to pro vás smysluplné?

Hrnčíř: Smysluplné to není. Nevím, jak by si opozice představovala, že bychom zřizovali výbory lidové kontroly a chodili po domech kontrolovat, kdo jak tu elektřinu spotřebovává. Já si myslím, že to nedává smysl.

Čtěte také

Rozumek: Ukrajinští uprchlíci do rozpočtu přinášejí tolik, že zaplatí všechny české nezaměstnané

Plošná pomoc je dobrá. Je celá řada živnostníků – samozřejmě to nejsou jenom velké firmy, není to jenom ten těžký průmysl, ale i živnostníci – kterým rostou neustále náklady. Ceny elektřiny v paritě kupní síly patří u nás k nejvyšším v Evropě. Myslím, že toto plošné řešení samozřejmě smysl dává.

Stejně tak i výdaje na obranu. Když se podíváme na situaci, kdy zbrojovky jedou vesměs nadoraz, není možné kutat, realizovat akvizice. Minulá vláda posílala peníze na zálohy nad smluvní závazky, většinou v prosinci.

My říkáme, že budeme realizovat armádní zakázky tak, jak to bude možné. Samozřejmě dodržíme dvě procenta coby závazek NATO. V loňském roce byly obranné výdaje nějakých 171 miliard, letos se počítá ve všech kapitolách nějakých 185 miliard. Výdaje rostou, není pravda, že by klesaly.