Vahíd z Isfahánu: Máme radost, protože režim se hroutí. I když bych raději viděl Chameneího u soudu
Vahíd žije v Isfahánu a pro Český rozhlas Plus popisuje život v zemi, na kterou míří americko-izraelské údery. „První tři dny jsme slyšeli a viděli útoky z obou stran. Odpalování íránských raket a americké a izraelské stíhačky. Ale po těch třech dnech byla obrana úplně zničená a nemohli už dál odpalovat rakety, takže už vídáme a slýcháme jen ty stíhačky a dopady bomb,“ přibližuje asi čtyřicetiletý počítačový expert, s nímž se spojil Český rozhlas Plus.
„Asi tři dny jsem se nemohl připojit k internetu. Chodím ke kamarádovi, který měl Starlink. Ale musel ho schovat jinam, protože viděl, jak kolem chodí policie,“ říká a pokračuje:
„Přesunuli jsme Starlink mimo město a připojujeme se k němu přes VPN, takže ho můžeme používat odkudkoliv. Je velmi nebezpečné mít tady Starlink, potrestali by nás, kdyby ho našli – považují to za útok na Islám. Takže trest je tvrdý.“
Čtěte také
Isfahán, kde Vahíd žije, je město ve středním Íránu, kolem něhož stojí hodně vojenských objektů a míst, odkud je možné odpalovat rakety. „Je to pro vládu a armádu velmi důležité město. Raději zůstáváme doma, protože chodit venku není bezpečné,“ vysvětluje.
Být doma je ale pro něj těžké. „Občas zajdu do kavárny nebo za přáteli a za rodiči. Před dvěma dny jsem si byl v parku zaběhat a v tu chvíli začal veliký útok, tak jsme zase běžel domů,“ přibližuje.
Útoky přirovnává k zemětřesení. „Když je to blízko, tak se třeseme. A přichází to v noci, v poledne, ráno nebo odpoledne – takže je to nebezpečné být v blízkosti vojenských objektů. Bombardují vojenské zařízení, armádní kanceláře i velké policejní stanice. Nebombardují domy,“ ujišťuje.
Americko-izraelskou operaci do jisté míry vítá. „Máme radost, protože režim se hroutí a Alí Chámenejí je po smrti. Ale radši bych ho viděl před soudem a pak na dlouhá léta za mřížemi. Tohle nebyl správný způsob, ale alespoň se cítíme trochu svobodnější, když je po smrti,“ svěřuje se a dodává:
Čtěte také
„Teď je vůdcem jeho syn, ale doufáme, že brzy bude taky po smrti.“
Vahíd připomíná, že Íránci se proti režimu opakovaně bouřili. Změnu, která teď přišla, proto vítá. „Hodně jsme protestovali, každý rok. A oni nás zabíjeli. A tenhle rok zabili spoustu Íránců. Nemáme přesné údaje, ale bylo to určitě víc než 30 tisíc. Možná to bylo 40 tisíc. Takže máme vztek,“ uzavírá své svědectví pro Český rozhlas Plus.
Poslechněte si také analýzu Jana Fingerlanda, audio je nahoře.
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
