Psychiatr: Pomůže psilocybin s depresemi u pacientů s roztroušenou sklerózou? Hledáme dobrovolníky

Roztroušená skleróza je neurodegenerativní a autoimunitní onemocnění, které poškozuje nervy v mozku a míše. V Česku s ní žije odhadem více než 20 tisíc lidí. Jak časté jsou u těchto pacientů depresivní nebo úzkostné stavy?

Ty stavy jsou velice časté. Statistické údaje udávají, že je to u více než 30 procent pacientů. Někdy statistiky udávají 30 až 50 procent. My to vídáme velice často i z toho, že k nám na psychiatrii chodí pacienti, kteří jsou depresivní a mají diagnózu roztroušené sklerózy.

Čtěte také

Temno, strach, úzkost. S léčbou depresí mohou pomoci psychedelika, zkoumá to vědecký dokument

Jak vlastně psilocybin působí na psychiku a proč by mohl pomoct právě u deprese lidí s roztroušenou sklerózou?

Psilocybin je látka, která je v poslední době velmi intenzivně zkoumána pro antidepresivní účinky u normální depresí. Zároveň je také zkoumána v souvislosti s úzkostnými stavy, s depresí a existenciální tísní u pacientů, kteří jsou konfrontováni s neléčitelnou diagnózou.

V případě rakoviny jsou údaje, které potvrzují, že psilocybin může výrazně snížit jak depresivní příznaky, tak úzkostné příznaky, ale také to, co nazýváme existenciální tísní – což je úzkost spojená s tou nejistotou z budoucnosti, s neřešitelností toho stavu a samozřejmě také se smrtí.

To je něco, na co běžné léky nefungují. A ukazuje se, že psilocybin v kontextu s psychoterapií může být velice účinným.

Tomáš Páleníček z Národního ústavu duševního zdraví|foto:Andrea Skalická, Český rozhlas

Změněný stav prožívání

Jak konkrétně vypadá psilocybinová terapie v rámci vaší studie? Co pacienty čeká?

Psilocybin je psychedelikum a v naší studii, obecně ve většině těch studií se dnes pracuje s plnou psychedelickou dávkou. To znamená, že pacient dostane dávku látky, která vyvolá výrazně změněný stav vědomí, prožívání.

Čtěte také

Změna myšlení je v terapii žádoucí. Psychedelika mohou odolnou depresi prolomit, popisuje Horáček

Lidé mohou vidět a zažívat věci, které normálně nevidí a nezažívají. V pravém slova smyslu to halucinace nejsou, ale jsou to pseudohalucinace, kdy lidé vidí věci, o kterých ví, že nejsou reálné, ale prostě je vidí. A to jak při očích zavřených, tak při očích otevřených.

Bývají tam dramatické změny v emočním prožívání, které mohou být extatické až euforické. Mohou být ale také opačné, úzkostné. V rámci této zkušenosti mohou lidé nahlédnout na spoustu věcí, které se týkají jak jejich osobního života, tak pohledu na svět kolem a na vztahování sebe ke světu kolem. 

Tento proces, kterým projdou, může mít sám o sobě velmi výrazný efekt na to, jak se posléze budou vztahovat k sobě i k té své nemoci.

Zároveň pracujeme s tím, že celé toto je v kontextu psychoterapie. To znamená, že pacienti předtím, než do této zkušenosti vstoupí, mají několik sezení s psychoterapeuty, kteří je jednak připraví na tuto zkušenost a jednak s nimi projdou témata, která je trápí ve vztahu k jejich onemocnění.

Čtěte také

Psychedelika pro onkologicky nemocné? Víc trpí depresí a klasická léčba jim nezabírá, říká lékař

Sezení s tou látkou potom mají něco, čemu se říká integrace. To znamená, že se lidé snaží zpracovat ten prožitek a jeho obsah a zasadit ho do kontextu svého života.

Kolik dobrovolníků do studie ještě hledáte a jak se můžou zájemci přihlásit?

Dobrovolníků s diagnózou roztroušené sklerózy je pro naše centrum potřeba zhruba 30. A měli bychom je do studie zařadit optimálně do konce letošního roku.

Už máme podané i takzvané rozšíření klinické studie a je velmi pravděpodobné, že v průběhu letošního roku budeme zařazovat v Čechách i další diagnózy. Jednou z nich diagnóz je amyotrofická laterální skleróza a druhou jsou atypické formy parkinsonismu, například multisystémová atrofie a některé další, které také jsou provázeny depresivními příznaky a existenciální tísní.