Temno, strach, úzkost. S léčbou depresí mohou pomoci psychedelika, zkoumá to vědecký dokument

„Temno, tíseň, úzkost, strach,“ popisuje svůj stav jeden z protagonistů oceňovaného vědeckého filmu Doktor na tripu. „Vlastně bych to nazval takovým imaginárním strachem. Máš strach, ale nevíš z čeho, úplně se třeseš.“

Čtěte také

Změna myšlení je v terapii žádoucí. Psychedelika mohou odolnou depresi prolomit, popisuje Horáček

Dokument sleduje příběh tří pacientů, které léta trápí deprese. Lékaři proto hledají způsob, jak jim pomoci v momentě, kdy nezabírají klasické způsoby léčby.

„Pokud se bavíme o farmakoterapii, která je nejčastější, tak trvá zhruba šest až osm týdnů, než zabere antidepresivní léčba. A ta nemusí zabrat vždy,“ vysvětluje Tylš v pořadu Leonardo Plus. 

„V populaci je zhruba třetina pacientů, kteří nereagují na léčbu antidepresivy, což je hodně,“ upozorňuje. Zejména u lidí v těžkém pásmu deprese podle něj může být problémem i to, že léky začínají působit až po několika týdnech. Kromě takzvané elektrokonvulzivní léčby ale rychlejší léčebné metody chybí. 

„Když jsou lidé suicidální, chtějí spáchat sebevraždu, tak prostě není etické takhle dlouho čekat,“ poukazuje spoluzakladatel kliniky Psyon. „Hledáme strategie k rychlé antidepresivní metodice – a psychedelika jsou jednou z cest, která je momentálně nejvíce rozvíjena.“

Indiánské rituály 

Psychedeliky se ve svém výzkumu zabývá i psychiatr Tomáš Páleníček a jím vedený mezinárodní tým. S cílem ověřit možné léčebné účinky psychedelických látek – které naznačily laboratorní výsledky – se lékaři, pacienti a filmový štáb pod vedením režiséra Davida Čálka vydali na expedici do amazonského pralesa. 

Čtěte také

Budou psychedelika lékem na deprese? Než zaberou antidepresiva, trvá to měsíce, u nové léčby je úleva okamžitá, popisuje psychiatr Horáček

„Byla to první vědecká expedice, která do tak přísně střežené rezervace zavítala,“ nastiňuje Čálek. Tým odborníků a filmařů se v Amazonii zúčastnil takzvaného ajahuaskového rituálu vedeného původními obyvateli. Díky speciálním EEG čepicím s elektrodami mohli sami na sobě měřit elektrickou aktivitu mozku v zcela nestandardních podmínkách.  

„Sledovali jsme, jakým způsobem indiáni, původní obyvatelstvo, pracují s medicínou. Byli hodně zvědaví na tradiční kontext, který dosud nebyl narušen nikým z vnějšku,“ přibližuje Tylš. 

Součástí indiánských rituálů je halucinogenní nápoj ajahuaska vytvořený z bylinné směsi. Látka se v těle postupně uvolňuje a rozvíjí „vnitřní obrazy“, slovy psychiatra takzvané pseudohalucinace a pseudoiluze. 

Po konzumaci nápoje si dospělí i děti stále uvědomují, že to, co vidí, je způsobeno právě bylinnou směsí. Lékaři tak mohou využít „skrytého pozorovatele“, vysvětluje neurovědec:

„Skrytý pozorovatel je ta část naší mysli, která si uvědomuje, že to, co se děje, je indukované tou látkou. Pro nás jako terapeuty je zároveň velmi důležitým místem, protože je to i část mysli, kterou jsme schopni v průběhu zážitku oslovit“

Léčba jako světový unikát

Bylinná směs ajahuaska se podle psychoterapeuta do zdravotnického systému etablovat nebude, šanci ale dostaly čisté psychedelické látky jako psilocybin, LSD nebo ketamin.

Čtěte také

Přibývají úzkostné poruchy a deprese, u mladší generace je tendence vyhledávat psychiatrickou pomoc

„Dnes o nich uvažujeme jako o látkách, které mají transdiagnostický potenciál, tedy lze je využít u různých diagnostických jednotek napříč úzkostnými poruchami,“ vysvětluje Tylš. Psychedelika tak mohou pomoci pacientům s depresemi, sociální fobií nebo třeba poruchami příjmu potravy. 

Léčba ketaminem asistovanou terapií trvá v Česku zhruba dva týdny a vědecky zajímavé je pro neurovědce i období po léčbě, přezdívané „afterglow“. Pacienti jsou v něm často křehčí nebo emočně labilnější, zároveň ale obnovují koníčky, jsou kreativnější a mnohdy se jim zlepší nálada.

„Zařídili jsme, že je léčba z většiny hrazená zdravotním pojištěním, což je světový unikát. Nikde jinde to tak není,“ vyzdvihuje Tylš. „To znamená, že léčba ketaminem asistovanou terapií je nejdostupnější a dotovaná. Může si ji dovolit mnohem více pacientů – a i proto máme větší množství dat,“ uzavírá neurovědec. 

Proč lidé v Amazonii neznají deprese? Co psychedelika způsobují v mozku? A jak probíhají ajahuaskové rituály? Poslechněte si celý pořad v audiu na začátku článku.