Petr Fischer: Když chybí velkorysost – i arogantnímu Macinkovi se může někdy zatleskat
Může mít ministr zahraničí dobrý projev, přestože s ním jinak nelze souhlasit téměř v ničem, co dělá? Samozřejmě, že může, a je také namístě říct, že toto se mu povedlo. Stejně jako příště, když se něco nepovede, má se říct na plná ústa, tak tudy tedy rozhodně ne, prosím!
Ministr zahraničí Petr Macinka se v projevu v OSN ke 4. výročí zahájení ruské války na Ukrajině postavil do specifické pozice vyčítavého kritika, který apeluje na velmocenský politický rozum ruského agresora. Osobní otázky ruskému ministru Lavrovovi mířily k jádru věci: co vlastně ze všech těch mrtvých Rusko má? Co svou agresí získalo? A co si myslí, že mu po násilném výpadu, který trvá déle než celá ruská válka proti Hitlerovi, zbude?
Čtěte také
Macinkův apel nebyl prázdný. Pokoušel se vrátit politickou logiku tam, kde už čtyři roky chybí. Možná marně, ale OSN je přesně tím místem, kde se k politickém rozumu má smysl vracet. Přestože sám ministr Macinka OSN moc nedůvěřuje a vidí, jako v každé mezinárodní instituci, krizi její legitimity.
Macinkův projev si zasloužil pochvalu, zejména ve srovnání s prázdnými výzvami k bombardování teroristů, které v OSN opakovaně absolvoval bývalý prezident Miloš Zeman. Česko se také rázem v oficiální ruské propagandě opět stalo nepřítelem Ruska, jakkoli Macinka po Mnichovské bezpečnostní konferenci vyvolával v Rusech jisté naděje, že se v Česku něco mění.
Česká opozice přesto Macinkovi za jeho dobrý projev dostatečnou satisfakci nedala. Nemá cenu moc pochybovat o tom, že by se tak nestalo, ani kdyby pozice byly nastavené opačně. V české politice chybí dlouhodobě velkorysost, která by dokázala vidět zájmy země dříve než vlastní stranickou vyhraněnost. Platí to nejen o zahraniční politice, ale prakticky o čemkoliv, co se na politické scéně odehraje.
Čtěte také
Říci, že až na detaily je ten který návrh vlády (opozice) věcně dobrý, je skoro jako hrůzná zrada vlastního politického hnutí či strany. Ti na druhé straně zkrátka nemohou něco udělat dobře, protože jsou na druhé straně a jsou to političtí soupeři, ne-li rovnou nepřátelé. Říct tohle se povedlo, tohle je dobré, to by často mohlo pomoci překonávat nepřekonatelné ideologické či kulturní propasti a nenávisti, které dlouhodobě rozkládají celou společnost. Ale prakticky se to neděje. Neumíme to.
Velkorysost a nadhled při hodnocení
Jistě je i zde jednodušší říct, že Macinka možná mluvil celkem slušně, ale jeho celková politika je zmatená, stejně jako zahraničně-politické postoje celé vlády. Je to asi i pravda, nic to ale nemění na tom, že tento konkrétní projev na důležité scéně byl relevantní a dobrý.
Čtěte také
Rozhoduje vždy celkový obraz, ale jeho detaily jsou jeho nepřehlédnutelnou součástí. Bez minimální míry velkorysosti a nadhledu při hodnocení jakékoliv vlády se k proměně podstatně vadného nastavení české politiky nikdy nedohrabeme.
Ministr Macinka si dnes samozřejmě zaslouží velkou kritiku za svou banalizaci obav Čechů v zahraniční, ohrožených íránskou reakcí na napadení své země. I za to, že nedokáže vládu a přímo premiéra Babiše přimět ke společnému stanovisku k nové izraelské a americké válce na Blízkém východě. Nic z toho ale nemaže pozitivní vystoupení v OSN nebo třeba dobře přijatou návštěvu na Ukrajině.
Je dobré mít dnes otevřené a citlivé oči. Dokonce i Andrej Babiš občas udělá dobrou věc, například sežene chybějících sto milionů korun na boj proti závislostem. Proč by se občas nemohlo zadařit i arciarogantovi české vlády Petru Macinkovi. Ten projev OSN byl cesta, chce to po ní jít dál…
Autor je komentátor časopisu Euro
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
