Petr Janyška: Prezident Macron nabídl několika evropským státům jaderný deštník
Od začátku invaze na Ukrajinu Vladimir Putin mnohokrát hrozil, že použije jadernou zbraň. To byl jeden z důvodů, proč evropské státy svou vojenskou pomoc Kyjevu zpočátku odměřovaly na lékárnických vahách. Kolikrát si už Ukrajinci museli rvát vlasy a říkat si, jak prohloupili, když v roce 1994 předali v dobré víře Rusku svůj jaderný arzenál, tehdy třetí největší na světě, výměnou za mezinárodně garantovanou bezpečnost a nedotknutelnost hranic.
Jenže ty záruky byly jen na papíře. Mít tak Kyjev jadernou zbraň, Putin by si na něj nejspíš netroufl.
To permanentní ruské vyhrožování jadernou eventualitou a zároveň nejistota, zda by USA prezidenta Donalda Trumpa přišly na pomoc, kdyby to nějaká členská země NATO potřebovala, vedou k tomu, že stále víc evropských států se poohlíží, pod jaký nukleární deštník se schovat, kdyby se ten americký nechtěl rozevřít.
Některé začaly vážně uvažovat o tom, jak si pořídit svou vlastní jadernou sílu jakožto nejúčinnější odstrašující prostředek. Úvahy tohoto typu se objevují v Německu, ve Švédsku (které mimochodem nebylo koncem 60. let daleko od své vlastní jaderné zbraně) a v našem regionu v Polsku.
Čtěte také
V Evropě jsou jen dvě země, které dnes mají svoji jadernou sílu, Velká Británie a Francie. Britové jsou ale vázáni na USA, Francie jako jediná disponuje vlastními hlavicemi a jejich nosiči, má své jaderné ponorky a letadla.
Když jsem se jako velvyslanec v Paříži ptal před lety Francouzů, zda by poskytli záruky své odstrašující síly i jiným evropským zemím, kroutili nechápavě hlavou. Tenkrát byla taková otázka předčasná. Teď na ni ale dal prezident Macron jasnou pozitivní odpověď.
Francouzská letadla i v jiných státech kontinentu
Aby byl jeho message nad slunce jasný, svůj projev pronesl na vojenské základně před jadernou ponorkou za účasti generálů.
Čtěte také
Řekl, že v nových podmínkách, kdy „vzrostlo riziko překročení nukleárního prahu“ a kdy „je ve hře bezpečnost celého kontinentu“, nabízí dalším státům Evropy tzv. „pokročilou odstrašující sílu“.
Tedy účast na společných cvičeních jaderného arzenálu, což je naprostá novinka, sdílení zpravodajských informací, ale hlavně možnost umístění některých elementů této síly včetně letadel na území jiných států.
Plán prý konzultoval s USA, nemá jít o náhražku jaderného deštníku NATO, ale o komplementární projekt. Poslední slovo v jeho užití by měla stále Francie a její prezident, který jediný má právo zmáčknout pomyslné tlačítko.
Hlavními partnery budou samozřejmě Britové, s nimiž má Paříž už smlouvu o koordinaci obou jaderných sil, ale také Německo, s nímž se už Francie dohodla na vytvoření tzv. „pilotní jaderné skupiny na vysoké úrovni“. Dalšími státy, které Macron zmínil, jsou Nizozemí, Belgie, Švédsko, Dánsko, Řecko a Polsko. Polský premiér Donald Tusk už k tomu napsal na síti X: „Vyzbrojujeme se s přáteli, aby si na nás nepřátelé netroufli.“
Macronův projekt je ohromným posunem v obranné strategii Evropy a výrazným signálem Putinovi. Pro nás je převratnou informací účast Varšavy, našeho přímého souseda, který bere velmi vážně potenciální ohrožení z Ruska. V této chvíli nejsou žádné informace o tom, zda Francouzi oslovili také Prahu a jaká byla eventuální reakce. Nějaká by ale na Macronův projekt měla přijít.
Autor je politický komentátor, bývalý velvyslanec ve Francii
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
