Petr Janyška: Faux pas amerických velvyslanců v evropských státech
Když nedávno předsedové americké Sněmovny reprezentantů a izraelského parlamentu psali svým zahraničním kolegům, aby podpořili nominaci Donalda Trumpa na Nobelovu cenu míru, polský předseda dolní komory parlamentu Włodzimierz Czarzasty to odmítl s tím, že si ji Trump nezaslouží.
Prý proto, že „destabilizuje mezinárodní organizace, že silou vnucuje transakční politiku včetně porušování hodnot a častého popírání mezinárodního práva“. Nevyloučil ale, že by v budoucnu návrh podpořil, pokud by aktivita amerického prezidenta vedla k trvalému a spravedlivému míru na Ukrajině a pokud by bylo jasně řečeno, kdo je tam agresorem.
Čtěte také
Na to Trumpův velvyslanec v Polsku reagoval tak, že s předsedou polského Sejmu okamžitě přerušuje veškeré kontakty, protože prý „osobně urazil prezidenta Trumpa, který toho pro Polsko tolik udělal“.
Ve světě diplomacie je nebývalé, aby velvyslanec takto vyvolával konflikt s ústavním činitelem země, v níž působí, nota bene když jde o spojenecký stát. Rolí velvyslance je naopak kultivovat dobré vztahy mezi oběma zeměmi.
Nekompetence?
Jeho krok nabízí několik vysvětlení. Prvním je nekompetence a nepochopení role velvyslance. Na rozdíl od evropských států, kde velvyslancem bývá kromě pár výjimek jmenován profesionální diplomat, američtí prezidenti nominují do role velvyslance osoby, které jim pomohly ve volební kampani, a to nezřídka finančně.
Čtěte také
Ty o diplomacii mnoho nevědí, jejich legitimitou je, že mají telefonní číslo na hlavu státu, a ambasádu vede jejich zástupce, profesionál. Možná také šlo o ambasadorovu osobní iniciativu, kdy vycítil, že si takto šplhne u Trumpa.
Ale možná také, že postupoval v souladu s Washingtonem, kde dnes podle mínění mnoha pozorovatelů panuje nechuť k Evropě, zvlášť k evropským liberálním a tím víc levicovým politikům.
Nelze vyloučit, že velvyslancova slova mohla být součástí americké politické hry v Polsku. Czarzasty je předsedou strany Nová levice a Trumpovi lidé naopak nepokrytě straní prezidentu Karolu Nawrockému z opačné strany spektra.
V Paříži i v Bruselu
Tento konflikt amerického diplomata se spojeneckou evropskou zemí nebyl ojedinělý. Zcela nedávno jiný Trumpův ambasador, tentokrát v Paříži, natolik nediplomaticky komentoval případ mladíka, jehož nejspíš zabili příslušníci krajně levicové skupiny, že si velvyslance muselo předvolat francouzské ministerstvo zahraničí, což je mezi spojenci něco nebývalého.
Velvyslanec se nedostavil, poslal místo sebe nižšího diplomata, což nelze interpretovat jinak než jako neúctu. Tím velvyslancem je mimochodem otec Trumpova zetě Jareda Kushnera, na diplomatickém postu je poprvé, jinak byl celý život realitním podnikatelem.
Podobně vyvolal v minulých dnech konflikt americký velvyslanec v Belgii, také diplomatický nováček, který finančně přispěl na Trumpovu kampaň. Belgii veřejně obvinil z antisemitismu a potom dokonce sdělil předsedovi jedné vlámské vládní strany, že má zákaz vstupu do USA.
Ten totiž kritizoval postup americké protiimigrační služby ICE v Minneapolisu. Není známo, zda velvyslanec mluvil jen za sebe, nebo zda belgického politika za jeho slova Washington skutečně zařadil na seznam osob, které jsou persona non grata.
Každopádně odmítnout vstup do USA kvůli vyjádření názoru i výroky některých velvyslanců Trumpovy administrativy jsou něčím, na co Evropa nebyla ze strany USA zvyklá.
Autor je politický komentátor, bývalý velvyslanec ve Francii
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor

Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.

