Alexandr Mitrofanov: „Rusko nemá nic kromě sadismu,“ míní spisovatel Bykov
Málokdo ze současných ruských veřejných činitelů je tak výrazný jako Dmitrij Bykov. Wikipedie ho stručně charakterizuje jako spisovatele, básníka a publicistu, literárního kritika, rozhlasového a televizního moderátora, novináře, učitele literatury a filmového kritika. Dodává, že je politickým myslitelem a aktivistou, který se staví proti současnému ruskému vedení, zejména proti prezidentovi Vladimiru Putinovi.
Toto všechno odpovídá skutečnosti. Bykovova popularita u té části ruského publika v Ruské federaci samotné a v zahraničí, která preferuje sebeidentifikaci „přemýšlivý občan“, je mimořádně vysoká. Rovněž je svým způsobem populární u představitelů Putinova režimu.
Čtěte také
Svědčí o tom kompletní sada úředních odsudků, kterou režim vždy cejchuje své odpůrce. Bykov, který se ničím kromě literatury, publicistiky a přednášení nezabývá, je proto v oficiálním ruském diskursu zahraničním agentem, extremistou a teroristou a je odsouzen v nepřítomnosti k sedmi létům lágru.
V roce 2019 byl v Rusku otráven stejným jedem jako Alexej Navalnyj, ale přežil to. Od roku 2021 je v emigraci ve Spojených státech amerických, kde přednáší ruskou literaturu. V této oblasti je unikátní a jeho přednášky a úvahy jsou mimořádně zajímavé. Jako politický prognostik je příliš básnicky rozevlátý, aby se mohl brát vážně. Rusko ale zná velmi dobře.
Diagnóza ruské společnosti
Před několika dny zveřejnil svou diagnózu ruské společnosti, kterou chci nabídnout čtenářům, protože mi přišla pozoruhodná.
Čtěte také
„Zásadní rozdíl mezi jakýmkoli ruským režimem (v podstatě jde o ten samý režim opričniny s dočasnými úlevami) a jakýmkoli jiným zřízením spočívá v tom, že ruský režim nemá žádné dlouhodobé cíle. Žádné budování tisícileté říše, spravedlivého státu, prvního socialistického projektu na světě atd., to neexistuje a nikdy neexistovalo.“
„Cílem jakéhokoli ruského režimu je prožívat určité emoce, specifický typ hříšného potěšení, sadomasochistickou rozkoš z toho, že za a) mučíš ty, nebo za b) nemučí tebe. Ruské obyvatelstvo nemá žádné jiné potěšení kromě tohoto orgasmu. A v tom jsou lid i strana naprosto jednotní,“ píše Bykov.
Rusko podle de Sada
„Rusko nežije podle Marxe ani podle Bible, ale podle de Sada,“ pokračuje.
„Krysa z klasického experimentu je připravena donekonečna šlapat na pedál rozkoše a slastně sípat...: ‚Ano! Takoví jsme! S námi se musí tvrdě!‘ Odtud pramení extenzivní ekonomika, existující pouze díky expanzi, a touha po nové populaci: ‚Hele, nováčci, ty jsme ještě nemučili.‘ Mučení je hlavním ruským vývozním artiklem, ponižování spoluvězně jedinou dovedností, kterou zná každý...“
„Při pohledu na každý protějšek si ho Rus představuje na mučidlech, a pokud se mu ten pohled líbí, je připraven komunikovat dál. Žádný jiný společný jmenovatel z ruské historie nevyplývá,“ uzavírá spisovatel Bykov.
Autor je komentátor serveru novinky.cz
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
